Petr Janyška: Vazba mezi Francií a Německem je pro Evropu klíčová, řekl Macron v Berlíně
„Vazba mezi Francií a Německem je pro Evropu zásadní, je jejím srdcem, je nutná, aby se Evropa pohnula dál kupředu,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v Berlíně. Tenhle výrok je esencí celé jeho třídenní státní návštěvy Německa.
Taková návštěva se připravuje dlouho dopředu, koná se jednou za mnoho let, její logistika je velmi komplikovaná a návštěva sama je plná symbolů a historických odkazů.
Čtěte také
Její datum tentokrát připadlo na připomínku 75 let od přijetí novodobé německé ústavy, které se v Německu říká základní zákon, a svátku svátek demokracie, a na jejíž oslavu byl Macron do Berlína pozván poprvé jako jediný zahraniční státník.
Zároveň se ale jeho cesta odehrála dva týdny před evropskými volbami, o nichž se dnes předpokládá, že v nich posílí antiunijní, antievropské, nacionalistické síly, které demagogicky slibují nereálné. Ve Francii, v Německu i u nás.
Takže ač byla Macronova návštěva návštěvou mezi dvěma státy, byla celá prodchnuta ideou jedné společné Evropy, její budoucnosti a jejího místa ve světě. Jako červená nit se všemi jeho projevy na německé půdě vinula obrana téhle spojené Evropy před nacionalistickými tendencemi a argumentace v její prospěch.
Čtěte také
Macron je dnes nejvýraznějším evropským politikem, přichází s novými podněty pro evropsku politiku, jak jsme viděli i na jeho nedávném projevu na pařížské Sorbonně. Pro něj není jiné řešení francouzských i všech velkých globálních problémů než jednotný evropský postup. V tom se liší od Německa, které se často snaží řešit své ekonomické potíže německými recepty.
„Kdyby byli v evropských státech u moci nacionalisté, jak by to dnes vypadalo?“ řekl Macron v Berlíně. „Neměli bychom společné vakcíny, neměli bychom plán a finance na obnovu po covidu, neměli bychom kapacity, jak se bránit přílivu migrantů ani Zelenou dohodu a metodu, jak zvládnout dekarbonizaci.“
Ohledně Ukrajiny „bychom byli rozděleni, protože každý by myslel jen v národních termínech a Ukrajince bychom opustili ve prospěch Ruska, které podporují nacionalisté ve všech našich zemích.“
Čtěte také
A zopakoval tam svou myšlenku, že Evropa není něco předem daného a může taky zahynout.
Nikoli jen rozšíření, ale sjednocení Evropy
Spolu s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem navštívil v Berlíně Památník holocaustu a třetí den návštěvy strávil v Drážďanech jako městě bývalé NDR. Tam mluvil o sjednocení Německa a řekl něco, co zní našim středoevropským uším velmi příjemně, totiž že umožnilo nikoli nějaké rozšíření Evropy, ale její znovusjednocení.
Řekl, že nemluví z východu Evropy, ale z jejího středu. Potvrdil tak, co už u Macrona sledujeme delší dobu, totiž jeho zájem o středoevropský region, jaký jsme u jeho předchůdců postrádali.
Velkou část svých projevů věnoval Ukrajině a kritice Ruska. Obrana Ukrajiny je podle něj obranou celé Evropy a je dobře, že se na její podpoře shodne celá EU. A zopakoval, že je třeba Ukrajincům pomáhat tak, aby si jednou mohli sami sjednat mír. Mír nikoli jako kapitulaci, ale takový, jaký si Ukrajinci rozhodnou sami. Zároveň vypíchl, že Evropa nebojuje s Ruskem ani s ruským národem, ale s imperialistickým režimem.
A co je novinka, poprvé tam připustil, že by Ukrajinci mohli bombardovat francouzskými raketami vojenské cíle i na území Ruska.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
