Lukáš Kovanda: Čína jede na dluh. I to dává řadě Čechů práci
Prezident Zeman je opět v Číně. Jeho v pořadí již pátá návštěva druhé největší světové ekonomiky vybízí k aktualizovanému zhodnocení česko-čínských ekonomických vztahů.
Lze je shrnout krátce. Na první pohled jsou stále příliš jednostranné, důkladnější pohled však takovému verdiktu na razanci přece jenom ubírá.
Bez investic je pro Zemana stále těžší hájit pročínskou politiku, udělal zoufalý krok, říká sinolog
Prezident Miloš Zeman míří na svou pátou návštěvu Číny. S prezidentem Si Ťin-pchingem i se zástupci čínských firem chce jednat o vzájemném obchodu a investicích, ale také o zapojení Česka do projektu Nové Hedvábné stezky, pomocí kterého se Peking snaží zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.
Za posledních deset let dramaticky narostl schodek českého obchodu s Čínou. V roce 2009 činil méně než 200 miliard korun, zatímco loni už přesáhl 500 miliard. Za Zemanova prezidentování se tedy tento schodek bezmála zdvojnásobil.
Čínský vývoz do Česka zkrátka narůstá dramaticky rychleji než český export do Číny. Loni dokonce tuzemský vývoz do Říše středu poklesl, byť nepatrně. Tak mdle loni nedopadl obchod s žádným z dalších klíčových exportních odbytišť České republiky. Tedy s výjimkou Británie, kde je ovšem důvod zřejmý – brexit a s ním spjatá nejistota.
Hovořit o tom, že Zemanovy tři roky staré sliby desítek a desítek miliard čínských investic v Česku se nenaplnily, by bylo nošením dříví do lesa. Zde je však nutno podotknout, že Čína v uplynulých letech své investice ve světě omezuje plošněji, a to Zeman při nejlepší vůli předpokládat nemohl. Jeho slib byl tedy bezesporu rozmáchlý, jak u něj bývá zvykem, ovšem částečně jeho nenaplnění plyne z „objektivních“ příčin.
Největší evropský partner Číny
Čína je jiný svět s jinými hodnotami, myslí si architekt Jan Benda
Architekt Jan Benda emigroval v roce 1987 společně se svou ženou z nesvobodného Československa do Kanady. Největší zakázky našel jejich společný architektonický ateliér paradoxně v Číně, kam se také proto přestěhovali. Příznivcem mentality a kulturního založení místních ale není.
Navzdory bobtnajícímu deficitu, který s Čínou Česko má, a i navzdory neuskutečněným slibovaným investicím však Čína svými kroky české ekonomice pomáhá. Více než si myslíme. Byť zprostředkovaně.
Dokonce lze říci, že česká ekonomika dnes prosperuje do značné míry díky tomu, že Číňan na svá bedra bere další a další dluh. Čínská vláda v posledních měsících opět výrazně povzbuzuje svoji ekonomiku – či alespoň slibuje, že ji bude takto povzbuzovat.
Vhání jí krev a optimismus do žil jak v oblasti fiskální, tak měnové. Snižuje DPH, chce mohutně investovat do infrastruktury či snižuje rezervní požadavky bankám. Jinými slovy, usnadňuje zadlužování či zadlužování přímo uskutečňuje, aby kola své ekonomiky rozhýbala na vyšší obrátky.
Číňané nám zkoušejí prodat technologie, kterými špehují své občany, varuje senátor Fischer
Nezávislý senátor Pavel Fischer chce do horní komory Parlamentu pozvat nejbohatšího Čecha a majitele investiční skupiny PPF Petra Kellnera. V Interview Plus řekl, že by ho zajímalo vysvětlení rizik souvisejících s technologiemi 5G čínské firmy Huawei.
Logika je jasná. Když pojede čínská ekonomika, byť na dluh, bude šlapat i ekonomika německá. Vždyť v roce 2016 se Čína poprvé stala největším německým obchodním partnerem, přičemž Německo je největším evropským obchodním partnerem Číny trvale už přes čtyřicet let.
No a když se bude dařit ekonomce německé, výraznou vzpruhu to poskytne i ekonomice české. Bobtnající čínský dluh – hlavně ten podnikový – povzbuzuje poptávku Číny po německé produkci. To v důsledku pomáhá i české ekonomice, která je s tou německou spojena zejména subdodavatelskou pupeční šňůrou.
Dokud čínské další a další zadlužování funguje, může za ně být ráda i Česká republika. Až přestane fungovat, bude zle. Hlavně tedy Číně, ale s ní i zbytku světa.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
