Čína je jiný svět s jinými hodnotami, myslí si architekt Jan Benda

Architekt Jan Benda žil a pracoval 25 let v Číně.

Architekt Jan Benda emigroval v roce 1987 společně se svou ženou z nesvobodného Československa do Kanady. Největší zakázky našel jejich společný architektonický ateliér paradoxně v Číně, kam se také proto přestěhovali. Příznivcem mentality a kulturního založení místních ale není. 

Vztah prezidenta Zemana k Čínské lidové republice komentuje pak velmi suše: „Příliš to nesleduji s nějakým napětím. Myslím, že rozumím tomu, proč tam jezdí a čeho chce dosáhnout. Nejsem si jistý, jestli způsoby, kterými to dělá, jsou ty nejlepší,“ říká a pokračuje:

„Je to jako vždy ‚něco za něco‘. Zeman má své priority a své hodnoty, které preferuje, a já s nimi nesouhlasím. Čína je obchodní velmoc. Zažili jsme ji od chvíle, kdy byla strašně chudá, přes to, co všechno udělala, a trochu jsme se na tom podíleli i my. Myslím, že není možné Čínu ignorovat. Ale je to obchodní partner a má se s ním jednat jako s obchodním partnerem. To neznamená, že musíme spouštět kalhoty už předem.“

Jan Benda se narodil v Jičíně ve stavitelské rodině. V roce 1976 ukončil studium na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl posléze zaměstnán jako vědecký pracovník a kde v roce 2007 získal doktorát. Po práci pro největší kanadské architektonické kanceláře začal v roce 1993 pracovat na projektech do Číny. Je členem České komory architektů a Obce architektů v Praze. V roce 2006 byl členem poroty Grand Prix českých architektů. V letech 2011 a 2012 navrhl a realizoval první hotel značky Tonino Lamborghini ve městě Suzhou včetně interiéru a zahradních úprav. Spolu se svou ženou Ivanou Bendovou byli těmi, kdo přivedli tuto hotelovou značku do Číny a položili základ jejímu charakteru.

Není to tvarem očí

Jan Benda společně se svou ženou žili v Číně celých 25 let a vytvořili stovky úctyhodných staveb. Oba mají srovnání české, čínské a součansně kanadské kultury a společnosti.

„Čína je už uzavřená kapitola. Se ženou jsme si v Kanadě zvykli, že se lidé k sobě chovají slušně. Čína je jiný svět, to není dané tvarem očí, ale jinými hodnotami. A to se nedá,“ uvádí.

Vracet do Čech se nebudeme, chceme se ženou zemřít v Kanadě.
Jan Benda

Kolektiv nad individualitou

„Kulturní hodnoty jsou podstatně jiné, než v jakých jsme byli vychovaní my a na které jsme zvyklí. Jeden příklad za všechny: my jsme vychovaní k individualitě, k tomu, že člověk je něco podstatného. Oni jsou vychovávaní k tomu, že to podstatné je kolektiv. Starší má vždycky pravdu, takže v rodině má pravdu ten nejstarší. Ve firmě zas rozhoduje pouze majitel nebo manager. Je to pyramidální společnost,“ popisuje.

Bez investic je pro Zemana stále těžší hájit pročínskou politiku, udělal zoufalý krok, říká sinolog

Český prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching

Prezident Miloš Zeman míří na svou pátou návštěvu Číny. S prezidentem Si Ťin-pchingem i se zástupci čínských firem chce jednat o vzájemném obchodu a investicích, ale také o zapojení Česka do projektu Nové Hedvábné stezky, pomocí kterého se Peking snaží zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

Nejde o krásu

Benda nechává nahlédnout také do své práce. „Když stavíte dům, tak ho děláte vždy znova. Máte sice zkušenost, ale stejně to děláte znova a začínáte od nuly. Není to, jako když se naučíte zpívat, a pak už to jde pořád stejně. Nebo když jste účetní, že se naučíte metodu. Tohle není účetnictví, tady jde o to tvořit a vymyslet něco chytrého.“

V souvislosti s tím dodává úvahu o tom, co je podle něj dobrý dům. „Je to ten, který vydělává dost peněz. Nejde o to, aby byl krásný. Na krásu se nehraje. Architektura je podle mě pozadí pro lidský život. A o lidské dobrodružství jde, to má být to nádherné. Ne baráky,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Bendou. Dozvíte se mimo jiné, jak probíhají v Číně výběrová řízení na architekty.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová

Související