Luboš Palata: Spojené státy mají nemocný volební systém. Jako Uhry před rokem 1918
Demokrat Joe Biden vedl už o miliony voličských hlasů, a ani ve chvíli, kdy zbývaly dopočítat poslední stovky tisíc, nebylo jasné, jestli se stane prezidentem Spojených států a porazí republikána Donalda Trumpa.
Bylo to už potřetí za poslední dvě desítky let, kdy se takováto situace opakovala. Hillary Clintonová před čtyřmi roky porazila Donalda Trumpa o víc než dva miliony hlasů – a to je i na velikost Spojených států prostě jasné vítězství. Srovnatelné například s tím, o kolik porazil v posledních českých prezidentských volbách Miloš Zeman Jiřího Drahoše.
Čtěte také
Podobně zvítězil na celkový počet hlasů v roce 2000 Al Gore nad Georgem Bushem mladším. O tom, že Bush se stal prezidentem, rozhodl rozdíl několika set hlasů na Floridě, navíc zřejmě způsobený nezapočítanými údajně neplatnými hlasy.
Neférový systém
Čtěte také
Zdá se podle všeho, že současný nepřímý volební systém v USA udržuje neférový stav, nejen podle některých komentátorů, ale také podle faktických výsledků voleb stranící voličům republikánské strany. Systém, který se odvolává na historickou tradici, pomáhá vedle podpory federalismu konzervovat stav USA, který ale neodpovídá současné realitě.
Spojené státy nejsou prvním ani posledním státem, kde se něco takového děje. Jsou ale i varovné příklady, k čemu takový systémový volební konzervatismus může vést.
Uherský vzor
Jedním z nám blízkých může být případ Uherska před první světovou válkou. Uhersko mělo natolik velkou autonomii, že mohlo odmítnout všeobecné a rovné hlasovací právo, které bylo zavedeno v rakouské části monarchie, tedy v Předlitavsku.
Cílem uherského systému bylo zvýhodnit maďarskou část voličů v Uhersku natolik, aby národnostní menšiny nemohly v uherském sněmu získat většinu, i když početně většinu obyvatel v Uhersku tvořily. Vytvořilo to mezi „vládnoucím národem“ a nemaďarskými národnostmi takovou propast, že po roce 1918 už ani demokratická astrová revoluce v Budapešti nemohla rozpadu Uher, včetně oddělení Slovenska, prostě zabránit.
I u amerického volebního systému – jeho spravedlnost se už potřetí za velmi krátkou dobu zproblematizovala – je proto na místě přemýšlet o tom, jestli jeho výhody, v podobě posilování federalismu, stále ještě převažují nad nevýhodami.
Nevýhodami, kdy některé voličské hlasy mají jinou váhu než hlasy jiné. A kdy může v prezidentských volbách zvítězit někdo, kdo na počet získaných hlasů jednoznačně prohrál. Minimálně by to demagogům a konspirátorům, v jakého se změnil Donald Trump, výrazně ubralo dezinformační munici.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
The New York Times: Trump zahlcuje internet dezinformacemi, spojil se i s trolly
Dezinformace z Bílého domu, tak píše The New York Times o pokusech Donalda Trumpa zahltit internet falešnými zprávami, které by měly zastavit legitimní sčítání hlasů.
-
Američtí běloši ztrácí pozice. Trump jim dal šanci, která ale nevyjde, věří americký spisovatel
Podle Marka Slouky teď Amerika zažívá nejdůležitější volby od Lincolnových dob. Tytéž faktory, které tehdy vedly k americké občanské válce, podle něho stále existují.
-
Existuje nebezpečí, že Trumpovi přívrženci nebudou čekat na výsledek, varuje Rzeczpospolita
Polský list Rzeczpospolita přináší komentář na téma Trumpova požadavku na ukončení sčítání hlasů. Trump tak ale překročil pomyslnou červenou čáru, myslí si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
