Luboš Palata: Pokud Unie obejde polské a maďarské veto, začne jejich odcházení z EU
Evropská unie je jen krok do toho, aby vystrčila Polsko a Maďarsko k východu z Evropské unie.
Poté, co Budapešť a Varšava, ústy svých premiérů Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána, ohlásily, že nemíní ustupovat ze svého veta fondu obnovy, ani veta sedmiletého rozpočtu EU, dala skupina několika severských a západoevropských zemí v čele s Nizozemskem najevo, že ona zase nehodlá ustupovat z podmínky právního státu. Samozřejmě, že pro výplatu prostředků z evropských fondů.
Čtěte také
Jediný vstřícný krok vůči Varšavě a Budapešti naznačila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když uvedla, že se pravidla právního státu budou kontrolovat pouze v souvislosti se zacházením s prostředky z evropských fondů.
To by mohlo trochu uklidnit polskou vládu, které jde hlavně o to, aby mohla dotáhnout do konce svoji „reformu soudnictví“. Ta totiž umožnila dosadit do pozic soudců lidi blízké současné polské vládě.
Unie by také mohla deklarovat, že se zkoumání právního státu netýká eticko-morálních otázek, jako je manželství homosexuálů nebo zákaz potratů. Podle polského listu Rzeczpospolita to však nic neřeší pro maďarskou vládu Viktora Orbána, který se obává právě zkoumání využívání evropských fondů.
Vystrčení Polska a Maďarska k exitu
Část zemí Evropské unie v čele s Francií proto připravuje plán, jak polsko-maďarské veto fondu obnovy obejít.
Čtěte také
Připomeňme, že se jedná o balík celkem 750 miliard eur grantů a výhodných úvěrů, které mají pomoci koronavirem nejvíce zasaženým ekonomikám. Tyto peníze mají začít putovat do rozpočtu unijních zemí už na jaře příštího roku. Mají ekonomiky rychle vrátit na úroveň před koronavirovou krizí. Proto není času nazbyt.
Obejít Varšavu a Budapešť jde navíc poměrně jednoduše, a to formou mezivládní smlouvy zbylých 25 zemí Unie. Poláci a Maďaři by ale žádné peníze z tohoto unijního nástroje nedostali. Jen v případě Polska jde o 64 miliard eur, tedy téměř 1,5 bilionu korun.
Obejití Polska a Maďarska by proto nemělo být první, ale poslední řešení, k němuž by se státy EU uchýlily. Protože by to nebylo nic menšího, než vystrčení Polska a Maďarska k východu z Unie. Navíc by to neřešilo rozpočet EU, který musí být přijat jednomyslně a kde zatím unijní právníci na žádnou kličku vůči vetu nepřišli.
Je však zároveň otázka, jestli by tyto vůči Bruselu stále agresivnější, a doma stále více autoritářské režimy, měla Unie ve svých řadách trpět.
A jestli by jejich obcházení při přijetí fondu obnovy nebylo vítaným katalyzátorem kroků, které stejně musí EU udělat. Tedy, pokud chce zůstat společenstvím demokratických zemí.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
