Loňský zisk ČEZu by měl stát použít na vykoupení menšinových akcionářů, myslí si poslanec Kolovratník
Zisk elektrárenské společnosti ČEZ meziročně stoupl, a to o celých 80,7 miliard korun. Stát, který je většinovým akcionářem a ve firmě vlastní 70procentní podíl, podle poslance Romana Bělora z vládního hnutí STAN prostředky použije na pokrytí části schodku státního rozpočtu.
Čtěte také
„Prostředky budou také použity na kompenzaci odběratelům energií. Státu se budou peníze hodit,“ míní Bělor. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) upozorňuje na to, že stát by částku mohl využít k vyplacení minoritních akcionářů ČEZu, a stát se tak stoprocentním akcionářem.
Vláda už totiž vloni v červnu uvažovala o tom, že by ČEZ zestátnila a minoritní akcionáře vykoupila. Podle Kolovratníka byli na jednání s vládou připravení i minoritní akcionáři, přesto dodnes nedošlo k žádnému posunu.
„Zisk z loňského roku by tak stát mohl použít právě na to, aby se opět stal stoprocentním akcionářem ČEZu, ale bohužel v této věci zatím nekoná,“ říká Kolovratník.
Oddělení jaderné části
Podle menšinového akcionáře ČEZu Michala Šnobra vláda promeškala i příležitost, kdy mohla oddělit jadernou část ČEZu.
Čtěte také
„Zisky vládě dál porostou a tím poroste i hodnota ČEZu. A pro stát bude tato operace čím dál víc složitější. Myslím si, že v tomto směru vláda přecenila své možnosti a teď se dokonce může stát, že neudělá vůbec nic, čímž by značně zkomplikovala rozvoj jaderné energetiky,“ míní Šnobr.
Podle Bělora však nelze jednoznačně říci, že vláda promeškala správný okamžik. Argumentuje totiž tím, že při vykupování menšinových podílů je potřeba nabídnout určitou cenu, která by v důsledku pro stát znamenala náklady v řádu stovek miliard korun.
Výhody stoprocentně státního ČEZu
Podle Kolovratníka však existují možnosti, jak může vláda postupovat, aby se vyhnula případným komplikacím.
Zvýšené náklady na výkup ČEZu by se v následujících letech státu vyplatily v tom, že by mnohem lépe fungovala ekonomika země.
Michal Šnobr
„Samozřejmě, že by stát nemohl zaplatit okamžitě. V jeden moment ale může používat jak nerozdělený zisk z minulých let, tak ten aktuální. Zároveň si může ze svých prostředků půjčit, peníze za akcie zaplatit a poté je v čase splácet,“ říká Kolovratník.
Čtěte také
Hlavním argumentem, proč by měl stát vykoupit od minoritních akcionářů ČEZ, je především energetická krize a vysoké náklady na energie.
„Zvýšené náklady na výkup ČEZu by se v následujících letech státu vyplatily v tom, že by mnohem lépe fungovala ekonomika v ČR, firmy by byly v mnohem lepší kondici, odváděly by daně, bylo by vyšší HDP atd.,“ vysvětluje Kolovratník.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.