Loňský zisk ČEZu by měl stát použít na vykoupení menšinových akcionářů, myslí si poslanec Kolovratník
Zisk elektrárenské společnosti ČEZ meziročně stoupl, a to o celých 80,7 miliard korun. Stát, který je většinovým akcionářem a ve firmě vlastní 70procentní podíl, podle poslance Romana Bělora z vládního hnutí STAN prostředky použije na pokrytí části schodku státního rozpočtu.
Čtěte také
„Prostředky budou také použity na kompenzaci odběratelům energií. Státu se budou peníze hodit,“ míní Bělor. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) upozorňuje na to, že stát by částku mohl využít k vyplacení minoritních akcionářů ČEZu, a stát se tak stoprocentním akcionářem.
Vláda už totiž vloni v červnu uvažovala o tom, že by ČEZ zestátnila a minoritní akcionáře vykoupila. Podle Kolovratníka byli na jednání s vládou připravení i minoritní akcionáři, přesto dodnes nedošlo k žádnému posunu.
„Zisk z loňského roku by tak stát mohl použít právě na to, aby se opět stal stoprocentním akcionářem ČEZu, ale bohužel v této věci zatím nekoná,“ říká Kolovratník.
Oddělení jaderné části
Podle menšinového akcionáře ČEZu Michala Šnobra vláda promeškala i příležitost, kdy mohla oddělit jadernou část ČEZu.
Čtěte také
„Zisky vládě dál porostou a tím poroste i hodnota ČEZu. A pro stát bude tato operace čím dál víc složitější. Myslím si, že v tomto směru vláda přecenila své možnosti a teď se dokonce může stát, že neudělá vůbec nic, čímž by značně zkomplikovala rozvoj jaderné energetiky,“ míní Šnobr.
Podle Bělora však nelze jednoznačně říci, že vláda promeškala správný okamžik. Argumentuje totiž tím, že při vykupování menšinových podílů je potřeba nabídnout určitou cenu, která by v důsledku pro stát znamenala náklady v řádu stovek miliard korun.
Výhody stoprocentně státního ČEZu
Podle Kolovratníka však existují možnosti, jak může vláda postupovat, aby se vyhnula případným komplikacím.
Zvýšené náklady na výkup ČEZu by se v následujících letech státu vyplatily v tom, že by mnohem lépe fungovala ekonomika země.
Michal Šnobr
„Samozřejmě, že by stát nemohl zaplatit okamžitě. V jeden moment ale může používat jak nerozdělený zisk z minulých let, tak ten aktuální. Zároveň si může ze svých prostředků půjčit, peníze za akcie zaplatit a poté je v čase splácet,“ říká Kolovratník.
Čtěte také
Hlavním argumentem, proč by měl stát vykoupit od minoritních akcionářů ČEZ, je především energetická krize a vysoké náklady na energie.
„Zvýšené náklady na výkup ČEZu by se v následujících letech státu vyplatily v tom, že by mnohem lépe fungovala ekonomika v ČR, firmy by byly v mnohem lepší kondici, odváděly by daně, bylo by vyšší HDP atd.,“ vysvětluje Kolovratník.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Šéf ČEZ: V roce 2050 může chybět v Česku polovina elektřiny, to se nesmí stát
Proč v letošním roce rostla v Česku cena elektřiny nejvíce ze zemí Evropské unie? Kolik budou odběratelé platit v dalších letech?
-
Proč si stát nevzal na dividendách ČEZ víc, mi hlava nebere. Lidem by to pomohlo, myslí si akcionář
Energetická společnost ČEZ, kterou většinově vlastní stát, vyplatí akcionářům téměř 26 mld. korun. Více, než navrhovalo vedení ČEZ, ale méně než loni. Jak na tom ČEZ je?
-
Fialovy šachy s elektrárnami. Proč, kdy, jak a za kolik vláda rozdělí ČEZ?
Kde se vzal nápad na převzetí klíčových elektráren v Česku? Proč chce vláda rozdělit polostátní firmu ČEZ? A jak to všechno pomůže lidem, kteří už teď nemají na elektřinu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.