Tereza Zavadilová: Fantazíruje se o ČEZ i Budvaru, ale na burzu se zapomnělo
Zoufalá doba si žádá zoufalé činy – nebo aspoň zoufalá prohlášení. Rozhodně to platí kolem diskusí o budoucnosti energetické skupiny ČEZ. Politici zvažují plán na zestátnění ČEZ – energetický podnik by se poté měl stát garantem takzvané energetické bezpečnosti státu. Ten by ideálně měl větší páky na snížení ceny energií, čemuž má napomoci rozdělení ČEZ na výrobu a distribuci – ačkoli právě jejich sloučení bylo to, co úspěchu ČEZ historicky pomohlo.
Plán na zestátnění ČEZ již nyní hlasitě podporují jeho někteří drobní akcionáři, což sice zní paradoxně, ale není. Vláda by totiž musela akcie firmy od nich vykoupit a čeká se slušná prémie. Jinými slovy, stát bude kupovat hodně draho.
Čtěte také
Mnohé naděje projektované do myšlenky zestátnění energetického gigantu jsou trochu nereálné. Stát má v ČEZ dvoutřetinový podíl, strategická rozhodnutí tedy už teď činí sám. Zestátněním se mu ještě zjednoduší cesta k nestandardním krokům, jako by bylo například rozhodování o stavbě nových jaderných elektráren a podobně, protože zmizí riziko žalob od akcionářů. Zmizí ale také tržní a veřejná kontrola.
Vliv na energetickou bezpečnost a soběstačnost je nepochybně jedním ze strategických cílů státu. Proto ale nemusí hned nutně být technicky stoprocentním majitelem energetických firem.
Domácí kapitálový trh
Také se nijak zásadně neřeší, že kvůli někdejší nepromyšlené privatizaci je třeba mít takový plyn plně v soukromých rukách – tehdejší státní Transgas bez mrknutí oka prodala Zemanova vláda německé RWE. Stát své energetické cíle ale i tak může do velké míry realizovat a hráče hlídat: vlastní přenosové soustavy pro elektřinu, plyn i ropu. Tvoří legislativu a dohlíží na trh skrze Energetický regulační úřad.
Čtěte také
V diskusi o možném zestátnění ČEZ málo zaznívá fakt, že pokud vláda udělá z energetické firmy státní podnik, pražská burza dostane pomyslnou poslední ránu. ČEZ je největším titulem české burzy, a to s velkým náskokem. Sny o penzijní reformě, která lidem umožní nejen spoléhat na almužnu od státu, ale část prostředků nechat zhodnocovat na tuzemském kapitálovém trhu, mohou vzít za své.
Stejně tak sny o postupně bohatnoucí společnosti, kde je stabilní příliv investic, kde vydělávají firmy a lidé ve svých penzijních a investičních programech spolu s nimi. Společným znakem prosperujících zemí je podle mnoha studií právě funkční kapitálový trh.
To, že firma je obchodovaná na burze, má navíc další rozměr pro kultivaci celé společnosti. Firmy jsou pod drobnohledem úřadů i svých akcionářů, jsou tlačeny k transparentnosti a dodržování pravidel. Třeba v Americe, když se firma z burzy stahuje či musí stáhnout, bývá to negativní signál. Je podezření, že nezvládá požadavky na regulaci, že s ní má někdo nekalé úmysly a její reputace či třeba přístup k financování se tím zhorší.
Jestli to politici myslí s prosperitou země vážně, na domácí kapitálový trh by zapomínat neměli. Pokud je stažení ČEZ z burzy opravdu strategickým a nikoli jen momentálním zájmem, bylo by fér trh podpořit jinou cestou. Přinejmenším vydáním akcií těch státních či polostátních firem, které pro stát strategické nejsou. Zrovna o privatizaci Budvaru se teď přece také fantazíruje, byť ho s vahou ČEZ nelze ani zdaleka srovnávat.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
