Tereza Zavadilová: Příliš měkká koruna

Proto se také Rusové snažili horečně měnit rubly za nepřátelské dolary, ovšem tamní banky jich jednak moc nemají, jednak centrální banka na směnu už tak oslabené měny ještě dala třicetiprocenntní přirážku.

V časech nejistoty se kupují tradiční tvrdé měny, takzvané bezpečné přístavy. Kromě dolaru tak posílil švýcarský frank a japonský jen.

Panika investorů

Bohužel zahraniční investoři moc neznají zeměpis anebo prostě pod stresem jednají stádně.

Stres z války způsobil, že silně oslabily všechny měny postkomunistických zemích, těch, co jsou v Evropské unii, nevyjímaje. Takže výprodeji se nevyhnuly polský zlotý, maďarský forint ani česká koruna.

Čtěte také

Ekonom Hampl: Musíme se smířit s reálným poklesem příjmů. Válčí se a mohla by nás čekat i větší bolest

Středoevropské měny klesly k euru až o deset procent, česká měna o osm procent. Centrální banka zabránila většímu pádu kurzu koruny tím, že začala na její podporu na trhu intervenovat. Naštěstí má devizový polštář ve výši 150 miliard eur z doby, kdy korunu kvůli podpoře exportérů uměle oslabovala.

Banky neoficiálně hlásí, že lidé vystrašení z padající koruny vybírají valuty, tedy dolary, eura a franky v hotovosti. Firmy jsou z výkyvů kurzu také nervózní, a ačkoli mají exportéři slabší měnu rádi, prý horší je nejistota.

Prudké pohyby kurzu způsobují problémy podnikatelům i běžným lidem. Příklad za všechny. Klienti zkrachovalé Sberbank dostanou z fondu pojištění vkladů maximálně ekvivalent sto tisíce eur.

Ovšem kurz k výplatě peněz je zafixován k poslednímu únoru, kdy činil necelých pětadvacet korun za euro. Od té doby koruna výrazně oslabila, takže třeba začátkem tohoto týdne by klient mající nárok na maximální náhradu dostal skoro o sto tisíc korun méně.

Všudypřítomné zdražování

Už od podzimu trápí řadu lidí především kvůli energetické krizi růst cen. Nyní, kvůli nejistotě z dalších dodávek plynu a ropy, se inflace ještě akcelerovala a kvůli přerušení importů z Východu se postupně přidává i zdražení potravin.

Čtěte také

Dvacet let s eurem. Zavedení společné měny zvládlo tucet prvních zemí eurozóny do dvou měsíců

Vysokou inflaci se centrální banka snažila zkrotit růstem úrokových sazeb, které právě měly posílit korunu. Ta by lidem a firmám alespoň zlevnila dovážené zboží. Na to teď Češi mohou zapomenout a jejich peněženky drtí z jedné strany prudké zdražování, z druhé slabá koruna.

Velké krize většinou přinášejí příležitost se nad dosavadními pořádky zamyslet. Zda přesvědčení z minulosti mají nadále svá opodstatnění.

Demokratické západní státy ukázaly nebývalou jednotu v podpoře Ukrajiny a tvrdosti vůči Rusku. Evropský blok dokázal, že má smysl.

Česko se kdysi zavázalo, že přijme evropskou měnu. Od té doby ovšem uteklo hodně vody a momentální ekonomické či politické výhody různě převažovaly nad dlouhodobou strategií.

V Česku je řada vlivných podnikatelů, jimž se domácí měna pro jejich vlastní byznys hodí více, a jejich hlas na veřejnosti postupně převážil. Tvrdí se, že přijetí eura není pro Česko „výhodné“. Vedlejším efektem toho je, že tuzemská ekonomika zůstává z velké části postavena na pohodlných levných exportech.

Tereza Zavadilová|foto:Twitter @terezazavadilo1

Že se nyní ozývají hlasy, že Česko by se mělo k myšlence přijetí eura vrátit, je logické. Současné ohrožení z Východu i pád postkomunistických měn ukázaly, že být součástí Západu není ani po desetiletích samozřejmost.

Česká koruna má historickou a pro leckoho sentimentální hodnotu, ale společná evropská měna je prostě tvrdší.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz