Londýnská City zeje následkem koronaviru prázdnotou, lidé se bojí vrátit do kanceláří

13. září 2020

Život v evropských metropolích se snaží přizpůsobit nekončící pandemii nového koronaviru. Je tomu tak i v případě britského Londýna, návrat velkoměsta směrem k normálu je ale zároveň jen velmi postupný. I když tedy léto skončilo a žáci se vrátili do lavic, centrum zůstává prázdné.

Otázkou proč se zabývá reportáž německého listu Die Welt.

Pro známou restauraci The Moniker v blízkosti výškové budovy pojišťovny Lloyds v londýnské City je to první pracovní den po více než pěti měsících. Manažerka Karina Adzingazová po podniku hekticky pobíhá a zjišťuje, že platební terminály nefungují. Personál se zase snaží zorientovat v sektorovém rozdělení prostorů, které vyžadují protiepidemiologická opatření.

Londýn během pandemie koronaviru

„Od konce března jsme měli zavřeno. Teprve teď znovu otevíráme a v dalších dnech možná zprovozníme další dvě restaurace,“ vysvětluje manažerka.

Její lokál musel propustit pět z osmnácti zaměstnanců. A zatímco před pandemií měl týdně obrat v desítkách tisíc eur, v době návštěvy reportérů byly obsazené jen tři stoly z několika desítek. Restaurace The Moniker je přitom jedna z mála, která v srdci londýnské finanční čtvrti City vůbec otevřela poté, co to vládní nařízení umožnila.

Anglické restaurace sice mohly začít fungovat už na začátku července, ale v City, kde se v čase před vypuknutím pandemie pohybovaly tisíce zaměstnanců a turistů, stále vládne liduprázdno. Přitom za normálních okolností by místní ulice měly být nejpozději se začátkem školního roku plné lidí. Místo toho ale podniky hlásí propouštění zaměstnanců, a to právě především v centru Londýna. 

Finančníci jsou v bezpečí

Vláda sice vyzvala k návratu do kanceláří, ale jak dokazují data londýnského dopravního podniku, uposlechlo jen málo lidí. V době před pandemií sčítaly turnikety v metru v oblasti londýnského centra milion cestujících denně. Poslední srpnový pátek to ale bylo jen necelých 167 tisíc přepravených osob.

Čtěte také

Podobně je na tom také čtvrť Canary Wharf. „Hrozí, že o práci přijde až 50 tisíc lidí,“ varuje Nickie Aikenová, zastupitelka městské části Westminster. Značný pokles přitom zaznamenal také celý sektor turismu v Londýně. V metropoli se v současnosti pohybuje o sedmdesát procent návštěvníků méně než obvykle.

Vypadá to, že město čeká kvůli koronavirové pandemii těžká rána. A to hlavně v případě, že se lidé do kanceláří i podniků brzy nevrátí. Na rozdíl od Paříže nebo Berlína totiž střed Londýna nemá téměř žádné stálé obyvatele a žije tam pouhých šedesát tisíc lidí. Zato půl milionu osob do City denně míří za prací a zábavou. Celkově londýnští zaměstnanci vyprodukují čtvrtinu britského HDP, což podtrhuje vážnost situace.

„Je to paradox, ale většina pracovních pozic zaměstnanců ve finančním sektoru, kteří mohou pracovat z domova, ohrožena není. Naopak místa ve službách, kde jsou zaměstnaní lidé s nižšími příjmy a za prací do City dojíždějí, jsou ve velkém ohrožení,“ říká Nicolas Bosetti z think-tanku Středisko pro Londýn (Center for London).

Strach z viru

Podle deníku Die Welt je možné krizi nejlépe pozorovat v londýnském metru. V jinak přeplněných vozech najdete volná místa k sezení, nástupiště jsou poloprázdná. Jde o ostrý kontrast s běžným provozem, kdy podzemní dráha přepraví pět milionů cestujících denně.

Londýn během pandemie koronaviru

A vypadá to, že Britové se hesla „můj dům, můj hrad“ chtějí držet také po rozvolnění protiepidemiologických opatření. Zatímco tři čtvrtiny kancelářských zaměstnanců v Německu podle průzkumu společnosti Morgan Stanley plánují návrat od domácích stolů zpět na pracoviště co nejdříve, v Británii takto uvažuje jen 34 procent respondentů. Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik.

Kromě samotné možnosti zůstat pracovat doma, je rozhodující strach z nákazy. Všechny průzkumy ukazují, že naprostá většina Britů nepovažuje návrat do center měst za bezpečný.

Odrazuje je také představa toho, že by ve velkoprostorových kancelářích, typických pro moderní budovy, neměli pevné pracovní místo. Stejně odstrašující je pro ně i představa používání hromadné dopravy, přestože politici v různých kampaních propagují její bezpečnost.

Die Welt nicméně podotýká, že důvěra obyvatel ostrovního království, kde novému koronaviru podlehlo nejvíce lidí z celé Evropy, je otřesená. Mohou za to především hektické změny, které britská vláda týden co týden uskutečňuje. Není proto divu, že premiér Johnson teď platí za svou chaotickou komunikaci v krizové době. A s ním celá země, jejíž hospodářský výkon se letos propadl o dvacet procent.

Kdy zvítězíme?

Naposledy tento týden premiér Johnson vyhlásil „pravidlo šesti“, podle něhož jsou nově povolena jen setkání maximálně šesti osob. Například restaurace ale i dál mohou zůstat v provozu.

Čtěte také

Stefano Bianci, jehož jméno redakce německého deníku pozměnila, je ředitel jedné velké pojišťovny v londýnském City. Jen tamní pobočka má čtyři sta zaměstnanců. „Když jsem se teď poprvé od vypuknutí pandemie vrátil do City, byl pro mě šok vidět prázdné ulice a restaurace, ve kterých si člověk ještě v březnu musel místo na oběd den co den rezervovat,“ vypráví manažer.

Nejvíce mu prý chybí přímý kontakt se zákazníky, a to především při uzavírání velkých smluv. „Naši zaměstnanci nebyli od března v kancelářích a tak to zůstane, dokud nad koronavirem nezvítězíme,“ ujišťuje Bianci.

Kdy se to ovšem podaří, netuší nikdo. A to by mohlo mít pro Londýn se svou v Evropě jedinečnou strukturou centra města fatální následky.

Jeden komentátor londýnského deníku London Evening Standard proto vyzval své čtenáře k tomu, aby našli odvahu a život v centru města zachránili. „Londýn má genius loci. Ten ale nelze jen tak vypnout a potom zase zapnout. Zastavme tedy chřadnutí našeho města a začněme zase žít náš londýnský život,“ cituje z textu německý Die Welt.

autoři: Jakub Rerich , ert
Spustit audio

Související