Lidé zapomínají na to, co se tady za komunismu dělo. Jen se podívejte, kdo je dnes premiérem, kritizuje bývalý politik Toman

Čtěte také

Chartista Schneider: Lustrační zákon už měl být dávno zrušen

Taky je to muž, který byl členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 a podílel se i na přípravě velkého lustračního zákona.

„Vybavuji si tu dobu přesně,“ říká Petr Toman v pořadu Hovory. „Pro nás v komisi to tehdy byla dvě zásadní vystoupení – jednak čtení (před poslanci a celou veřejností) závěrečné zprávy o objasnění událostí 17. listopadu 1989, kterou přednesl předseda Jan Ruml (tehdy OF, pak ODS a Unie svobody). Pak závěrečné zprávy o skutečnosti, který z kolegů-poslanců byl evidován ve svazcích StB. Protože jsem ji četl, tak pro mě byla emotivnější tato druhá zpráva,“ přiznává.

Pro ty poslance, kteří se tehdy z Tomanových úst dozvěděli, že měli co do činění s totalitní Státní bezpečností, to ale nebyla nečekaná informace nebo blesk z čistého nebe.

Svazky StB

„Komise byla pověřena nejen zjištěním, kdo je evidován, ale měli jsme taky za úkol každého z nich se zjištěním seznámit. Každý z nich dostal možnost dobrovolně Federální shromáždění opustit (a vzdát se mandátu). Když zůstali, tak jsme to přečetli… Holt pak slyšeli svá jména z tribuny,“ vzpomíná na dobu před 30 lety.

Čtěte také

Je lustrační zákon vyčpělý, nebo jsou bývalí estébáci stále vydíratelní Moskvou?

Doba, která bezprostředně následovala po revoluci, je pověstná i likvidací všech živých svazků StB, kdy se ve velkém vyprazdňovaly archivy (nejen) ministerstva vnitra, a to tak důkladně, že se do dnešních dní zachovaly pouhé fragmenty. Dozvíme se ještě někdy víc, třeba až někdy někdo zpřístupní archivy KGB (hlavní tajné služby Sovětského svazu)?  

„Jsem přesvědčen, že ano,“ odpovídá. „Některé svazky byly skartovány, některé ale tehdy spřátelenou rozvědkou KGB odvezeny do zahraničí a jsou tam uschovány dodnes. To byl ostatně důvod, proč byl přijatý i lustrační zákon,“ doplňuje.  

Lustrační zákon jen na 5 let

Petr Toman byl mezi iniciátory vzniku tohoto zákona, protože dokumenty, se kterými se tehdy v komisi seznámili, je dovedly k názoru, že „takoví lidé přece nemohou působit ve veřejných funkcích. Protože jsou vydíratelní, protože budou dělat to, co chce někdo jiný, a ne to, co by sami dělali. Ten (lustrační) zákon byl pouze o tom, že když tady vzniká nová a demokratická společnost, tak v jejích nejvyšších orgánech přece nemohou sedět.“

Čtěte také

Mělo by se hodně mluvit o tom, že v zemi vládne člověk, který spolupracoval s StB, říká chartistka Roubalová Kostlánová

Dnešním pohledem bylo podle Tomana velmi optimistické, pokud plánovali jen pětiletou platnost lustračního zákona. „To bylo s vírou, že se do té doby situace stabilizuje a vytvoří se (demokratické) orgány apod… Taky zákon platí dodnes.“

Když se ohlédne, jak vysvětluje dnešní dění v politice? Je už lidem opravdu jedno, jestli někdo donášel, udával nebo osobně těžil ze spolupráce s tajnou službou socialistického totalitního státu?

„Pokud se podíváte na to, kdo dnes sedí ve Strakově akademii a je premiérem, tak máte odpověď. Většině společnosti to vůbec nevadí a podle toho vypadají i volební výsledky. Téma komunistických zločinů přestalo lidi zajímat a asi třetina obyvatel ani neví, kdy proběhla sametová revoluce. Hrát dnes na tóny antikomunismu, že to byl udavač státní bezpečnosti?... (Na to vám řeknou) no a co… Bohužel, a to (jen) po 30 letech.“

Lidem jsou estébáci fuk

„Osobně je mi to moc líto, protože to znamená, že lidé zapomínají na to, co se tady v době komunismu dělo. Zapomínají na oběti, které to všechno přineslo… Vše je zapomenuto na úkor ekonomických zájmů, na úkor blahobytu a nevím čeho všeho ještě. Je mi to opravdu moc líto.“

Čtěte také

O svazky StB se zajímala jen ČSSD. Ptali se mě, jestli je v archivu něco na Babiše, tvrdí Žáček

Někdejší společenský (totalitní) systém zřejmě většině vyhovoval. „Věděli, kde budou bydlet, věděli deset třicet let, kde je ta jejich prodejna s potravinami a nemuseli zjišťovat, že zas třeba zkrachovala… Jistota byla pro ně daleko větší přednost než všechno ostatní, o co je komunistický režim připravil,“ dodává s povzdechem.

Jak Petr Toman prožíval 17. listopad 1989? Jak je dnes spokojený v advokacii? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptala se Ivana Chmel Denčevová.