Lidé bez domova jsou obrovsky vděční i jen za maličkosti, říká budoucí lékařka z Mediků na ulici
„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Určitě jsem měla i předsudky směrem k lidem bez domova. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk za tak maličké věci, jako je jen dát náplast, nebo si s člověkem popovídat – to pro ně znamená hrozně moc,“ říká Eliška Mocková, studentka pátého ročníku medicíny, která pracuje pro Mediky na ulici.
Medici na ulici je spolek studentů všech osmi českých lékařských fakult, kteří „ve svých městech“ pomáhají lidem bez domova.
„Lidský přístup, který jim můžeme nabídnout, je hrozně důležitý. Právě to pak na mě udělalo obrovský dojem a už jsem v podstatě nikdy neodešla,“ dodává medička v pořadu Hovory s inovátory.
„My ale neléčíme, nejsme lékaři, ale pouze studenti medicíny a jiných zdravotnických oborů,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
„Nejčastěji se setkáváme s chronickými ránami, jako je bércový vřed – ten znají úplně všichni. Velmi často jsou to také infekční nemoci, respirační onemocnění a v zimě také omrzliny a jiné choroby způsobené chladem,“ vypočítává.
U bércových vředů se snaží lidem bez domova vysvětlovat, jak se mají o sebe starat, jak převazovat apod.
„V tom máme asi tu největší úspěšnost. Pak jsou onemocnění, se kterými si nevíme rady, se kterými jim ani na ulici nemůžeme pomoct. To je pak odkazujeme na zdravotnická zařízení, případně přímo na lékařku Armády spásy.“
Čtěte také
„Máme velké štěstí, že s námi spolupracují i další organizace, na které se pak můžeme obrátit – ať ty lidi trápí psychické nebo sociální problémy. Na ně pak odkazujeme dál a v podstatě je tak to dál síťujeme.“
Medička Eliška Mocková je i praktickou sestrou Armády spásy, takže pomáhá nejen přímo na ulici, ale i tam.
„To, co mi to nejvíc dává, je asi to, že se člověk učí dobře komunikovat s pacienty. Takový ten nesoudící přístup, protože každý je jiný a určitě získávám i praxi. Ale pro mne je tou největší přidanou hodnotou komunikace s lidmi.“
Víc si poslechněte v dalším díle pořadu Hovory s inovátory, ptá se Tatiana Čabáková.
Související
-
Upálení. K požáru chatrče, kde přespávali bezdomovci, nedošlo nešťastnou náhodou
Teprve při uhašení požáru v příbytku pro bezdomovce hasiči zjistili, že uvnitř se nacházejí torza dvou lidských těl. Policisté museli proniknout do uzavřené komunity lidí.
-
Armáda spásy a zdravotní péče pro lidi bez domova
Armáda spásy Ostrava se dostala do pilotního projektu Ministerstva zdravotnictví, který má přiblížit zdravotní péči lidem bez domova.
-
Vždy jsem chtěl pomáhat, ale tak, aby to mělo společenský dopad, říká Procházka z platformy Donio
Zakladatel dárcovské platformy Donio a zastupitel hlavního města Prahy (zvolený jako nezávislý kandidát za STAN) tvrdí, že vždy chtěl pomáhat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.