Vzácné karty nepoznáte. Starší nemusí být hodnotnější, říká sběratel hracích karet a patriot z Košíř

Bílý je od svých šestnácti let vášnivým sběratelem a dnes předsedá českému Clubu sběratelů hracích karet. Jeho sbírka aktuálně čítá něco kolem tří tisíc balíčků.

Čtěte také

Fotografie byla před 100 lety slavnostní událost. O snímcích se muselo víc přemýšlet, říká sběratel Wágner

„Mám speciální starý dřevěný kupecký pult, který dobře dýchá, aby tam kartám bylo dobře. Je tam tma a sucho, tak tam jsou ty nejlepší kousky,“ popisuje a dodává, že poznat, které karty jsou nejcennější, je obtížné.

„Neplatí, že čím ohranější, mastnější a špinavější, tím starší a vzácnější. Naopak, netradičními kartami, které jsou mnohdy sběratelsky zajímavější, se spíš nehrálo,“ podotýká Bílý.

„Obecně platí, že čím menší výrobce, čím starší karty a čím větší logika do kompozice sbírky, tím jsou pro sběratele karty vzácnější. Ale obvykle je pro každého nejcennější to, co ve sbírce zatím nemá.“

Tradičními motivy jsou vojenské výjevy a architektura. Naopak vzácné jsou například obrozenecké karty, které zobrazují významné osobnosti a místa českých zemí.

Místo žaludů orobince

Košířské karty jsou protknuté motivy spojenými s osobnostmi, památkami, historií i legendami obce.

„Chtěl jsem, aby to tvořilo uzavřené cykly. Jsou tam košířské statky a usedlosti i stavby, které již nejsou. Část je věnovaná průmyslu, na spodkách jsou ženské prvky a na esech největší symboly Košíř,“ přibližuje Bílý.

Čtěte také

Kde jsou Košíře? Literární procházky pražskou čtvrtí s Martinem C. Putnou

„Je tam i místní mystika – věštkyně Dojka nebo legenda o vzniku a uložení bájného golema, kterou známý prvorepublikový kabalista Oldřich Eliáš umisťuje do prostor košířské cihelny.“

K významným osobnostem Košíř patřil třeba starosta Matěj Hlaváček, který tam zavedl tramvaj, nebo výtvarník Jiří Trnka. I ti se na kartách objevují.

Na kartách se pracuje i s barvami a symboly – třeba červená odkazuje ke košířskému znaku a místo žaludů se používají orobince. Název obce totiž pravděpodobně vznikl z pojmenování nástroje na kosení rákosí, jež sloužilo k výrobě košíků.

Karty výtvarně zpracovala Kateřina Krausová, která s klubem sběratelů spolupracuje.

„Před pěti šesti lety si pro radost nakreslila karty pro štěstí – černého Petra – a rozeslala je do světa, mimo jiné i mně a ještě pár členům našeho sběratelského klubu. A pak jsme se sešli a skamarádili,“ vzpomíná Bílý.

Nové hry

Karetní hry přitom mají dlouhou tradici. V Evropě jsou bezpečně doloženy od 14. století, předpokládá se ale, že vznikly mnohem dříve, pravděpodobně v Asii. Bohatá je i česká historie výroby i sběratelství.

„Nestorem českých sběratelů byl Zdeněk Šťáhlavský, který to tady v 60. letech v podstatě rozjel,“ vysvětluje. „Potom karty v Čechách hodně sbírali kouzelníci a ti sbírali hlavně žolíky – mnohdy vyměnily hry 19. století za obyčejné současné žolíky a my se je teď pracně snažíme získat z ciziny zpátky sem.“

Čtěte také

Karetní hry pro každou příležitost. Královnou může být Magic the Gathering i Solitaire

Preference se přitom změnily i s nástupem digitálních technologií. Po prvotním útlumu se lidé k deskovým hrám postupně začínají vracet a spolu s tím vznikají i nové trendy.

„Mezi lidmi se objevují úplně nové hry. Moc je neznám, ale už před lety jsem zaznamenal velký rozvoj Magic the Gathering a to proniklo tak daleko, že už se o tom referuje i na mezinárodních konferencích, které jsou pořádány ohledně klasických karet,“ uzavírá Bílý.

Proč jsou na kartách nejčastěji vojenské motivy? Co sběratelská záliba v kartách člověku přináší? A na které košířské kartě je zobrazen sám vydavatel Bílý? Poslechněte si celé Hovory. Moderuje Vladimír Kroc.