Lída Rakušanová: Ukrajina mezi obranou a obnovou
Noc co noc si na Ukrajině nejsou lidé jisti, jestli se dočkají rána. Jestli ruské rakety a drony nezasáhnou právě jejich obydlí. Jestli se dostanou včas do krytu. Letos v únoru spočítaly Světová banka spolu s Evropskou komisí a s OSN, že se náklady na obnovu zničené ukrajinské infrastruktury vyšplhaly celkem na víc než 520 miliard amerických dolarů. Poškozeno nebo zcela zničeno bylo už 2,5 milionu ukrajinských domácností.
Škod napáchaných ruskou armádou jen do letošního února je o skoro 40 miliard dolarů víc než loni. A každou noc jich přibývá.
Čtěte také
Zároveň dostává ale Ukrajina ze Západu nejen zbraně, aby se mohla bránit. Paralelně financuje například EU také soustavnou obnovu země, aby Ukrajina fungovala i během války.
V rámci programu Evropské komise, koordinovaného Českem, probíhá například rekonstrukce a modernizace šesti nemocnic v regionech, jako je Kyjev, Charkov a Lvov. S pomocí EU a Světové banky investuje Ukrajina i do decentralizovaných energetických systémů, méně zranitelných vůči ruským útokům.
To všechno stojí peníze západních daňových poplatníků, a tak nepřekvapuje, že se ozývají hlasy, které volají po uvolnění ruských miliard.
Čtěte také
Ty leží od vypuknutí ruské agrese zmrazeny ve finančních institucích nejen v Evropě a v Americe, ale například i v Japonsku nebo v Austrálii. V amerických dolarech to dělá celkem na 300 miliard, z čehož dvě třetiny jsou uloženy v bankách států EU.
Proč nejsme jako oni?
Jde převážně o rezervy ruské centrální banky, jejichž uvolnění by se ale – jak upozorňuje většina odborníků –, mohlo příčit mezinárodnímu právnímu řádu. Jednalo by se totiž o vyvlastnění bez právního základu, což by údajně otřáslo důvěrou v globální finanční řád.
Existuje sice precedens z roku 2003 v podobě uvolnění zmrazených iráckých rezerv Spojenými státy, které je po pádu Saddáma Husajna převedly na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN do iráckého rozvojového fondu.
Což ovšem v situaci, kdy je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta agresor, nepadá v úvahu. Takže Ukrajina dostává od Západu z tamního ruského zmrazeného majetku jen úroky.
Kreml zábrany tohoto druhu samozřejmě nemá, a plní svou státní pokladnu znárodněným jměním západních firem, které podnikaly v Rusku, pod nejrůznějšími záminkami o sto šest. Holt – nejsme jako oni.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
