Lída Rakušanová: Putinův „deal“ je z 18. století

Čtěte také

Romancov: Nedovedu si teď představit příměří na Ukrajině. Putin nemá informace o ruské ekonomice

A 4. října 2022, půl roku po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásili ruští poslanci se vší parádou čtyři východoukrajinské a jihoukrajinské oblasti, které ruská armáda nemá ve skutečnosti dodnes pod kontrolou, za součást Ruské federace.

Z ruských učebnic se už řadu let žáci dozvídají, že poloostrov Krym, až do konce 18. století samostatný stát turkických muslimů, byl „odjakživa ruský“. Také, že Ukrajinci jako národ neexistují, že se stali „agresivním předmostím Západu“ a Rusko je teď musí osvobodit.

Putin nechce mír

Stejně hrdinně jako svého času za Velké vlastenecké války osvobozovalo Evropu od nacismu. Už vzhledem k této soustavné indoktrinaci ruského obyvatelstva, plné historických mýtů a vykonstruovaných lží, bohužel nelze čekat, že by Putin – ať říká americkému prezidentovi cokoliv –, chtěl doopravdy mír.

Čtěte také

Landovský: Ani po Aljašce nebudeme v jednání o příměří výrazně dál. Je dobře, že se Evropa ohradila

V roce 1993, kdy svět ještě netušil, co na něj chystá 21. století, publikoval harvardský profesor Samuel Huntington v Americe článek – a později i knihu –  s názvem Střet civilizací. Tvrdil v ní, že po konci studené války budou konflikty probíhat nikoli mezi státy, nýbrž mezi civilizačními okruhy, definovanými kulturou a náboženstvím.

Jako jednu ze zemí, které by se takový vnitřní konflikt mohl týkat, jmenoval Ukrajinu – její východní část patří podle něj kulturně a nábožensky spíše k pravoslavnému Rusku. Zatímco část Ukrajiny na západ od Dněpru, která historicky nebyla až do konce 2. světové války nikdy pod ruskou nebo sovětskou nadvládou, inklinuje k Západu.

Samuel Huntington zemřel v roce 2008 – a nejspíš by se divil, kdyby viděl, že místo rozpadu zevnitř zažívá Ukrajina naopak stmelení zvnějšku.

Ukrajinci odmítají mluvit rusky

Tváří v tvář brutální agresi ruských vojsk, provázené slogany jak vystřiženými z Orwella, hasnou na východní Ukrajině i poslední zbytky náklonnosti k Rusku.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Západ v atomové pasti Ruska?

Tam, kde dřív zněla ruština, jako například v Charkově, se dnes hlavně u mládeže prosazuje ukrajinština. Stejně jako ostatní velká města na východě Ukrajiny prochází i Charkov čímsi jako „jazykovým obrozením“. Ukrajinštinou vyjadřují lidé na východ od Dněpru svůj politický postoj. A především svou ukrajinskou identitu.

Lída Rakušanová|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Kdysi přátelský vztah k Rusku se na východní Ukrajině změnil v nenávist. To Putin neoddiskutuje – ať vypráví americkému prezidentovi na Aljašce cokoliv. 

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu