Lída Rakušanová: Lze se poučit z dějin?
„Kdo se nepoučil z dějin, musí je prožívat znovu.“ Tak zní známá věta, připisovaná Jean-Paul Sartrovi. Pro Česko to platí dvojnásob: Když se 24. února 2022 valily kolony ruských tanků přes hranici Ukrajiny, nemohli si mnozí nevzpomenout na invazi v srpnu 1968, kdy do Československa vtrhla z rozkazu Kremlu a v čele se sovětskými tanky půlmilionová armáda pěti „bratrských“ vojsk Varšavského paktu.
Údajně proto, aby zabránila „kontrarevoluci“, osnované kapitalistickými živly. Ve skutečnosti bylo cílem Moskvy zastavit reformy pražského jara a instalovat v Československu režim, poplatný Kremlu.
Čtěte také
De facto o totéž se Rusko snaží i na Ukrajině: Chce zabránit její orientaci na Západ a dosadit do Kyjeva svou loutkovou vládu. A obdobný byl a je v obou případech i ruský scénář: v Praze „osvobozovali“ svého času sovětští vojáci „bratrský národ“, na Ukrajině dnes „osvobozují“ Rusové ruskojazyčné obyvatelstvo a „denacifikují“ zbytek země.
Historických paralel, hodných poučení z dějin, skýtá ale Česko víc. A jedna z nich, ta z roku 1938, je obzvlášť znepokojující: Když Hitler na prahu 2. světové války požadoval od Československa Sudety, odůvodňoval to snad do puntíku stejně, jako teď Vladimír Putin: nutností ochránit menšiny.
Kreml opět staví oběť do role agresora
Stejně jako svého času nacistická propaganda, staví přitom i Kreml oběť do role agresora.
Čtěte také
A obdobně jako Hitler, který svého času snil o „velkoněmecké říši“, netají se ani Putin svým cílem získat zpět nejen někdejší sovětské oblasti, ale také východo a středoevropské státy, které za studené války patřily pod sovětskou sféru vlivu. Tedy včetně České republiky.
V roce 1938 schválily západní mocnosti Hitlerovi anexi Sudet v domnění, že zachraňují mír. A nejspíš neexistuje důraznější memento než fakt, že vzápětí rozpoutal Hitler nejstrašlivější válku v dějinách lidstva.
To si dnes, kdy Putin výměnou za údajný mír vyžaduje, aby mu Ukrajina postoupila své jihovýchodní oblasti, uvědomuje v Evropě snad každý, kdo o historii něco ví.
Ukrajině tudíž nehrozí to, co se stalo v roce 1938 Československu. Totiž, že by o ní rozhodoval někdo jiný. Hrozí jí ale, že na boj s agresorem zůstane sama, protože ji opustíme. Ne proto, že bychom se snad „nepoučili z dějin“. Ale proto, že selžeme.
Pak bychom ale měli vědět, že minulosti se tím nezbavíme. Není mrtvá. Naopak, jak to formuloval americký historik a filozof Will Durant: „Přítomnost je jen minulost, koncentrovaná v tomto okamžiku“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
