Lída Rakušanová: Summit v Bruselu
Obrana a bezpečnost Evropské unie, ale také její konkurenceschopnost a ekonomika, to jsou hlavní témata současného zasedání Evropské rady. A podle slov premiéra Andreje Babiše (ANO) před jeho čtvrtečním odletem do Bruselu je v zájmu České republiky kromě revize systému emisních povolenek také diskuse o budoucím sedmiletém rozpočtu Unie.
Faktem je, že po 22 letech od vstupu do EU se Česko stalo středně bohatou zemí, kterou dělí od průměru v Unii necelých 10 procent. Takže se nejspíš bude muset od roku 2028 smířit i s o něco nižším přídělem z evropských fondů. Což Andrej Babiš, jak mnohokrát proklamoval, nehodlá dopustit.
Čtěte také
Spolu s dalšími státy střední a jižní Evropy prosazuje tudíž Česká republika i nadále zachování silné kohezní politiky a zemědělských dotací. Na rozdíl od některých čistě přispívajících zemí, které chtějí víc peněz přesunout na obranu, konkurenceschopnost a na splácení dluhu vzniklého po covidu.
Přitom to, oč by teď mělo jít vzhledem k současné situaci především, rozhodně není výše přídělů z bruselských fondů. Má-li Evropská unie obstát v konkurenci velmocí, musí usilovat o soudržnost, jednotu a akceschopnost.
Nastolit jednotná pravidla
Podle výpočtů Mezinárodního měnového fondu brzdí například překážky uvnitř společného unijního trhu ekonomickou sílu EU natolik, že přepočtem na „cla" je to ve zboží 44 procent a v digitálních službách dokonce 110 procent. Což znamená, že podniky členských států čelí uvnitř Unie tolika nákladným byrokratickým a regulačním požadavkům, že se to dá počítat jako cla.
Čtěte také
A jeden z nejvíc takto postižených států sedmadvacítky je vzhledem k závislosti na exportu právě Česká republika. Nejhůř jsou na tom zdejší malé a střední podniky, které vyvážejí do unijních zemí průmyslové zboží, poskytují digitální služby nebo pracovní síly.
Potýkají se s různou výší DPH, s rozdílnými regulacemi a registračními nároky, s komplikovaným uznáváním kvalifikací. To všechno vede k tomu, že české firmy podnikají na vnitřním trhu Unie často pod svým potenciálem.
Země jako je Česká republika, která vyváží do EU přes 80 procent svého celkového exportu, by měla mít o co největší hospodářskou integraci enormní zájem. Je to totiž evidentní cesta k blahobytu. Přitom by stačilo nastolit jednotná pravidla.
Jenže na těch se lídři členských států nejsou už po desetiletí schopni dohodnout. A Andrej Babiš je bohužel ten poslední, kdo by to chtěl změnit.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
