Tereza Zavadilová: Největší kapitálový projekt historie
Okurková sezona se proti očekávání letos opravdu nekoná na kapitálových trzích. Akcie největších gigantů, jako jsou matky Facebooku a Googlu, zažívají různé turbulentní propady. Důvodem je nyní nikoli politika ani mezinárodní napětí, ale pololetní výsledky firem. Závod o AI dostává trochu hysterické rysy, které se zhmotňují v účetních závěrkách dosud veleúspěšných firem.
Čtěte také
Technologičtí giganti, kterým se nyní říká hyperscaleři nebo Big Tech, sypou stamiliardy dolarů v kapitálových výdajích na AI infrastrukturu, jako jsou čipy, výpočetní clustery či chlazení. Celkově je v účetních knihách Mety, Alphabetu, Amazonu a Microsoftu 2,4 bilionu dolarů v položce dlouhodobé investiční závazky.
Giganti, kteří donedávna jen počítali peníze, dokonce musejí vydávat dluhopisy. Volné peněžní toky, ze kterých firmy dříve financovaly odkupy vlastních akcií a dividendy, mizí v serverovnách. Hardwarové vybavení pro AI, jako grafické čipy, stárne extrémně rychle. Vysoké odpisy bezprostředně zatěžují účetní výkazy a stlačují provozní marže.
Není tedy divu, že investoři začali být nervózní z výhledu zhoršujícího se hospodaření firem a přestávají věřit, že se investice do AI budou v dohledné době vracet. Hrozí, že vzniká nebezpečná nadkapacita, která nemusí skončit jen úspěchem.
Proč vzniká mezera?
A proč se to děje. Šéfové Big Techů jako Mark Zuckerberg či Satya Nadella mají za to, že menší riziko je investice do AI přepalovat, než stát stranou. Věří, že z výpočetního výkonu se stane nový tržní monopol.
Čtěte také
Neboli, kdo vybuduje nejvýkonnější datová centra s vlastními čipy, ten bude v budoucnu inkasovat poplatky od celého světového byznysu. Navíc, účetnictví se zhoršuje jen hypoteticky, Big Techy jsou zatím stále velmi ziskové.
Proč tedy nyní vzniká mezera. Zatím je to laicky řečeno tak, že zvláště velké jazykové modely jsou pro své provozovatele příliš drahé na provoz a lidé a firmy platí zatím relativně málo. S mírnou nadsázkou se dá říci, že přístup do AI chatů se nebere jako vstup do byznysového vztahu, ale jako přístup k obecné infrastruktuře, jako je mobilní signál či internet. Big Techy navíc, aby agresivně získávaly tržní podíl, dávají přístup k modelům zadarmo anebo levně.
Na jedné straně jsou tedy obří investice, na straně druhé malé výnosy. Každý dotaz do chatu přitom pro poskytovatele znamená náklady na výpočetní výkon a jeho energii. Potenciální nejlukrativnější zákazníci, podniky, zatím s nasazením AI nejsou moc rychlé – existují různé bezpečnostní a technické bariéry.
Podíl na budoucnosti
Jaké jsou tedy scénáře. Nejoptimističtější, tedy z pohledu technologických firem, je ten, že firemní zákazníci se přestanou bát a budou nasazovat AI řešení ve velkém. Tím se gigantům zaplní cloudové kapacity a zvýší tržby z prodeje softwarů i marže. Pokud ale podniky budou dlouho váhat, gigantům zůstane nevyužitá výpočetní kapacita, kterou budou muset za cenu dalších ztrát odepisovat.
Co se týče individuálních uživatelů AI nástrojů, obecně se čeká, že do budoucna ceny za užívání jazykových modelů porostou. Třeba tak, že mimo předplatného budou platformy účtovat peníze za další úkoly a dotazy.
Každopádně, ekonomika budoucí AI éry je zatím nejistá. Giganti si chtějí utrhnout co největší podíl na budoucnosti. Kdo ovládne AI, změní globální pravidla hry.
Ještě nikdy v historii lidstva se v soukromém sektoru neodehrál takový hazard. Zatímco minulé megaprojekty — jako jaderný či vesmírný výzkum — financoval stát a nákladné infrastruktury typu železnic budovaly stovky firem po celá desetiletí, dnešní svět přetváří za obrovské peníze pár soukromých firem.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
