Lída Rakušanová: Promarněná příležitost?

4. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odsun Němců z Brna na historickém snímku.

Na osm tisíc „vyhaslých“ právních norem, zákonů, předpisů a vyhlášek, které za posledních sto let zaplevelily sbírku zákonů, z ní hodlají zákonodárci v roce 2022 odstranit. Na ministerstvu vnitra už mají jejich soupis. Poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, jimiž byli zdejší sudetští Němci zbaveni občanských práv i majetku a odsunuti do Německa, v něm ale nejsou.

A to s odůvodněním, že ač tyto dekrety vykazují charakteristické znaky dávno vyhaslých právních předpisů, mají prý ještě pořád „významné politické či mezinárodní dopady“.

Čtěte také

Dodejme, že obavy z těch „mezinárodních“, jsou naprosto bezpředmětné: Dekrety by samozřejmě byly odstraněny ze sbírky zákonů k aktuálnímu současnému datu a nikoli zpětně, takže by jakékoli restituční nároky sudetských Němců neměly apriori šanci.

V Německu je na to ostatně precedens. Obdobně jako je u nás zákonem ze začátku 90. let stanovena hranice pro vracení zkonfiskovaného majetku na únor 1948, byl i ve východním Německu přijat zákon, že se vrací pouze majetek zkonfiskovaný až po založení NDR v roce 1949.

Naše domácí strašidlo

Něco zcela jiného jsou ale „dopady politické“. S čestnou výjimkou lidovců zneužívají mnozí zdejší politici už přes třicet let poválečné dekrety k bezostyšné manipulaci s voliči.

Čtěte také

Dekrety sice oficiálně prohlašují za „vyhaslé“, ale dokud se z nich dají vykřesat jiskry strachu z tradičního nepřítele, není šance, že by se jich vzdali. Je to pro ně ideální příležitost předvést se v roli chrabrých bojovníků za údajné „národní zájmy“.

Obzvlášť v tom vyniká prezident Miloš Zeman, jehož tahle taktika vynesla v roce 2013 až na Hrad, když ve druhém kole voleb prezentoval svého protivníka Karla Schwarzenberga coby „mluvčího sudetských Němců“, který zpochybňuje poválečné uspořádání.

„Sudeťáckou kartu“ má Miloš Zeman v záloze dodnes. Jednou z jeho výhrad proti jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí bylo například i to, že Lipavský prý „veřejně navrhoval, aby se sudetoněmecké dny konaly v České republice“.

Lída Rakušanová

V interview k dvacátému výročí Česko-německého fondu budoucnosti řekl člen jeho první správní rady a bývalý prezident Bavorského zemského sněmu Johann Böhm, že zrušení Benešových dekretů by nemělo žádné materiální důsledky, ale „zhojilo by rány na duších těch, kteří odsun prožili, a v České republice by mohlo pomoci překonat blokádu k vyrovnání se s minulostí“.

Podle Böhma má každý státní akt automaticky zdání legality, a proto nesmí zůstat v platnosti nic, co se legalitě příčí.

Vláda Petra Fialy má teď vynikající příležitost to napravit a poválečných dekretů se v rámci odplevelení sbírky zákonů elegantně zbavit. Nejsou totiž dneska už ničím jiným než naším vlastním, domácím strašidlem zděděným z dob komunismu.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio