Sudetoněmecký sjezd v Česku? Němci nechtějí ani české majetky, ani naše občanství, ujišťuje Herman (KDU-ČSL)
Na sjezdu sudetských Němců v Řezně zazněla myšlenka na konání dalšího setkání v Česku jako gesto smíření. Kudy vést dál cestu narovnání historických křivd a smíření mezi Čechy a jejich někdejšími krajany? Bylo by konání sudetoněmeckého sjezdu u nás vrcholem takových snah, nebo by přispělo ke zhoršení vztahů?
„Pokud sudetoněmecký Landsmannschaft nevezme v potaz názory doktora Edvarda Beneše na poválečné uspořádání a rozhodnutí velmocí o odsunu sudetských Němců z Československé republiky, tak se nemáme příliš o čem bavit,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.
Dodal, že sudetoněmecký Landsmannschaft sdružuje různé názorové proudy. „Pokud vytrháváme jen jeden spolek z celku, je to vždy problém. Ale součástí těchto spolků jsou i velice jasně deklarované snahy získat zpět majetek České republiky.“
Já to uznám, že to myslí vážně, až Němci přijmou názory a dekrety prezidenta Beneše za své. Až uznají, že tyto dekrety jsou součástí právního řádu, jsou neměnné a nebudou trvat na jejich zrušení… Tak potom se teprve můžeme možná na nějakých nových základech bavit o tom, že mají svůj historický původ v českých zemích.
Leo Luzar
Komunista tvrdí, že v základních spolkových dokumentech byla do poslední doby snaha získat zpět majetky a neuznat odsun. „Vývoj šel dále, ale i v dnešní době... přijíždějí delegace z Německa k nám a třeba rodáci z Bruntálska mi vykládali, jaké řeči Němci vedou, jak se na to dívají. Takže jsou oprávněné obavy z toho..., že tam jsou majetky, které Němci měli a rádi by je dostali zpátky.“
„Oni mají ve svých článcích charty napsáno, že chtějí být neustále bráni jako občané České republiky... a že byli neoprávněně vystěhováni. Neuznávají Edvarda Beneše a jeho dekrety jako základ právního řádu České republiky, ty by rádi také zrušili. Na základě toho by je restituční zákony jako české občany mohly opravňovat k tomu, aby majetky získali,“ zopakoval Leo Luzar (KSČM).
Kultivovaný dialog vs. nepřátelství
„Konání sudetoněmeckého sjezdu v Čechách pokládám za přirozené pokračování prohlubování intenzivních kontaktů, které od roku 1990 s našimi bývalými spoluobčany probíhají,“ soudí bývalý ministr kultury a předseda sdružení Ackermann-Gemeinde Daniel Herman (KDU-ČSL).
Podle něj krajanské sdružení z vlastního popudu odstranilo jakékoliv zpochybňování majetkoprávních jistot občanů České republiky. „Německý soud to potvrdil, tedy to není na základě nějakého nucení, ale je to z vlastního hlubokého přesvědčení.“
Pan poslanec hovoří o dokumentech starých 70 let, které jsou překonané... Německo se dokázalo vyrovnat s temnou minulostí tzv. třetí říše… Pan poslanec vědomě klame: žádné dokumenty, které by jakkoliv naznačovaly zpochybňování majetkoprávních jistot občanů České republiky neexistují... Jsou také naprosté nesmysly, že by dnešní členové chtěli české občanství.
Daniel Herman
Krajanské sdružení v Německu prý prošlo desítky let trvajícím vývojem. „Dnes je to sdružení potomků... A ti, kteří měli nějakou vinu, což nelze popírat, protože řada sudetských Němců se přihlásila k myšlenkám Henleina a Hitlera, už nejsou mezi živými.“
„Na základě deklarace z roku 1997 podepsané Václavem Klausem a Josefem Zieleniecem a spolkovým kancléřem Kohlem a ministrem Kinkelem vznikla Rada českoněmeckého diskuzního fóra, platforma, kde oficiální dialog probíhá 20 let... Je tu jasný vývoj, který jde kultivovaným západoevropským směrem, zatímco komunisté tu neustále vykopávají příkopy nepřátelství,“ kritizoval Daniel Herman (KDU-ČSL).
Související
-
Osudy českých Němců, kteří nesouhlasili s připojením Sudet k Říši
Další díl magazínu o Češích a Němcích, jejich společné historii a vztazích. V češtině i v němčině.
-
Před 80 lety začaly v Sudetech nepokoje. Bouřlivé týdny před válkou si vyžádaly řadu obětí
Rok 1938 má většina lidí spojený se zánikem první republiky kvůli podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Tomu ale předcházely bouřlivé týdny hlavně v Sudetech.
-
Historik: Divoké odsuny Němců budí i po 70 letech pocity...
Na Postupimské konferenci se v srpnu 1945 představitelé Spojených států, Sovětského svazu a Velké Británie dohodli na odsunu Němců z Polska, Československa a Maďars...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.