Historik: Divoké odsuny Němců budí i po 70 letech pocity křivdy na obou stranách

Lidé ale měli potřebu se vypořádat s Němci ještě dříve, a tak třeba v Československu přesně před 70 lety začaly takzvaným brněnským pochodem smrti divoké odsuny.

Sudetští Němci nás vyzývají, abychom o událostech mluvili a jejich předseda žádá Prahu, aby poválečný odsun odsoudila jako zločin.

„Odsun Němců byl výsledkem mezinárodního ujednání, rozhodnutím Spojenců sdělené Československu diplomatickou cestou,“ uvedl v pořadu Pro a proti ústavní právník Václav Pavlíček.

Podle něj zločiny, které byly za války páchány, byly páchány především nacistickým Německem. Tento odsun tedy byl ne sankcí, ale preventivním opatřením, aby dále nedocházelo k excesům.

„Chtěl bych také připomenout, že na základě zákona z roku 1946, kterým byly schváleny určité akty proti Německu, bylo zároveň rozhodnuto, aby zločiny k nimž docházelo, byly trestány a také trestány byly,“ tvrdí Pavlíček.

Pavlíček: „Odsun nebyl dohodnut mezi Československem a Sovětským svazem. Byl připravován jednak v Británii na Ústavu mezinárodních vztahů, v roce 1942 byl prezident Beneš informován o pozitivním stanovisku Velké Británie. Na Postupimské konferenci návrh na odsun předložil Winston Churchill a hájil československé zájmy, nikoli Sovětský svaz.“

Švýcarský historik Adrian Portmann je přesvědčen, že divoké odsuny prvních poválečných měsíců nebyly mezinárodně dohodnuty. „Byl to jednostranný akt československé strany.“

Portmann: „U Němců se vycházelo z presumpce viny, a ne z presumpce neviny… Ti, kteří chtěli být vyjmuti z odsunu, museli prokázat splnění některých podmínek, který byly vyhlášeny navíc dodatečně na podzim 1945, takže se v prvních měsících stalo, že řada nevinných, ale dokonce i pročeskosloveských lidí, byli jedním šmahem odsunuti, a to je určitě křivda.“

„Ve výzvě Spojenců československé vládě, aby zastavila divoký odsun nevidím jeho schválení. Naopak: já to interpretuji tak, že se jim to nelíbilo, že si to celé přáli provést jinak,“ interpretoval dobové dokumenty historik.

K Pavlíčkem zmíněnému zákonu č. 115 z roku 1946, který měl zamezit a trestat akty odplaty na německém obyvatelstvu, má Portmann zásadní výhrady.

„Skoro ve všech případech, kde bylo zahájeno nějaké vyšetřování vojenskými nebo civilními orgány, bylo vyšetřování zastaveno, a nedošlo k soudnímu postihu pachatelů. Praxe byla velmi liberální, a to rozhodně není v pořádku,“ vysvětlil historik.

Důsledkem nejen oficiálního odsunu schváleného Spojenci, ale také divokých odsunů je dodnes trvající napětí mezi oběma stranami. „Vztahy mezi Českem a Německem jsou neustále narušovány pocitem křivdy, a to z obou stran,“ konstatoval Adrian Portmann.