Lída Rakušanová: Sudetoněmecký sjezd jako zakázaný elixír

11. červen 2019

„Jezdívám se sem nadechnout. Ta úžasná atmosféra přátelství, vstřícnosti a porozumění, která tu panuje, mě nabíjí optimismem.“

To mi řekla asi padesátiletá paní Věra z Plzně, Češka bez jakýchkoli německých kořenů, když jsme v sobotu dopoledne vycházely ze sálu Donau-arény v Řezně, kde právě skončilo slavnostní zahájení druhého dne 70. sudetoněmeckého sjezdu.

Jizvy je třeba vyhojit, ne jitřit, obhajuje svou účast na sudetoněmeckém sjezdu ministr Herman

Tiisková konference KDU-ČSL, Daniel Herman

Vicepremiér koaliční vlády a předseda lidovců Pavel Bělobrádek se společně s ministrem kultury Danielem Hermanem chystá na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení do bavorského Augsburgu. Rozporuplné reakce i kritiku sklízejí už teď. Je vhodné, aby se čeští vládní představitelé účastnili této události?

V uších nám doznívala evropská hymna, závěrečná věta Beethovenovy Deváté, z jejíž melodie bývám naměkko nejen já. Tentokrát to vzalo i západočeské symfoniky z Mariánských lázní, kteří se starali o slavnostní rámec. Při závěrečné děkovačce bylo pohnutí v jejich obličejích patrné zcela zřetelně.

V předchozích projevech řečníků, bavorské ministryně Kerstin Schreyerové, jejíž úřad se o vyhnance tradičně stará, spolkového ministra vnitra a donedávna šéfa bavorského kabinetu Horsta Seehofera, i mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta zaznívala na adresu odsunutých českých Němců slova obdivu za to, jak se zasloužili o rozkvět Bavorska.

Směrem k přítomným Čechům a zástupcům německé menšiny slova uznání za jejich úsilí o česko-německé vztahy, a na adresu Evropy naléhavá varování před rostoucím nacionalismem, rasismem a tendencí dělit náš kontinent znovu na západ a východ.

Putovat za západní hranici

Účast Bělobrádka na sudetoněmeckém sjezdu je krok správným směrem, myslí si odborník

Pavel Bělobrádek

Český vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se začátkem června zúčastní sudetoněmeckého sjezdu v Augšpurgu. Půjde o zatím nejvýše postaveného českého politika, který tak učiní. Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.

Což ještě zdůraznila skutečnost, že letošní Evropskou cenu Karla IV., nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání, obdržela velká Evropanka Charlotte Knoblochová, v současnosti předsedkyně židovského kulturního společenství v Mnichově.

V aktuálním českém zpravodajství z toho všeho zůstala především věta, že by si Horst Seehofer a Bernd Posselt přáli, aby mohlo Sudetoněmecké krajanské sdružení uspořádat svůj tradiční letnicový sjezd i v České republice. K tomu ovšem Bernd Posselt realisticky poznamenal, že na to ještě „nedozrál čas“.

Dodejme, že ten pravý čas možná už přezrál: lze si snadno představit, jakou protisudetskou hysterii by dokázali rozpoutat zdejší šovinisté, kteří ještě před pár lety nebyli zdaleka tak početní a tak na koni jako teď. Když se jim povedlo „vyrobit“ svou propagandou proti údajnému muslimskému nebezpečí teroristu i z tuctového důchodce, nepřekvapilo by, kdyby i rozumná a přátelsky naladěná města, jako je například Brno, už z bezpečnostních důvodů s eventuálním pozváním váhala.

Lída Rakušanová: Sedmdesátiny sudetoněmecko-české vzájemnosti

Lída Rakušanová v rozhovoru pro magazín eRko

Je to už řada desetiletí, co jsem se poprvé ocitla v mnichovském Sudetoněmeckém domě. Pod názvem „Böhmische Nacht“ tam Kulturní spolek Adalberta Stiftera pořádal literární happening, a už v překladu názvu téhle celonoční slavnosti kultury se zrcadlilo, jak jsou Češi a jejich němečtí krajané notoricky „ztraceni v překladu“.

Dokud voliči nepřestanou sedat na lep kdejakému populistovi, bude krajanské sdružení marně čekat i na oficiální pozvání vlády. A sice bez ohledu na to, že materiální požadavky vůči ČR škrtlo ze svých stanov už před pěti lety, což letos s konečnou platností potvrdily i německé soudy.

Za atmosférou přátelství, vstřícnosti, porozumění a autentického evropanství budeme tedy muset i nadále putovat za západní hranici. V Česku je to zakázaný elixír.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.