Lída Rakušanová: Orwell nechá pozdravovat
Dystopický sci-fi román s názvem „1984“ napsal George Orwell už v roce 1949, čtyři roky po druhé světové válce, ale teprve teď, 77 let od jeho vydání, z něj právem mrazí. Je o třech supervelmocích – Oceánii, Eurasii a Eastasii, které si rozdělily svět a vedou mezi sebou nekončící válku.
Čtěte také
V dnešním světě tak daleko sice nejsme, ale obrysy rozparcelované planety se na obzoru objevují zcela jednoznačně. Nejde jen o Rusko, které by se pod vládou Vladimíra Putina nejraději rozprostřelo od Vladivostoku po Lisabon a jehož ideologové mluví o Eurasii jako o samostatné civilizaci, která má historické právo být protiváhou „dekadentního západu“.
A nejde pouze o Čínu, která si nepřetržitě od roku 1949 nárokuje Taiwan a v posledních letech agresivně expanduje do západního Pacifiku, kde staví umělé ostrovy, letiště a vojenské základny.
A konec konců nejde ani tak o nedávný rozkaz amerického prezidenta unést navzdory mezinárodním pravidlům venezuelského diktátora a postavit ho v New Yorku před soud.
Grónsko
To, proč se z hlediska Evropy jeví obrysy rozparcelované planety stále výrazněji, je evidentně tvrdošíjná snaha Donalda Trumpa rozšířit Spojené státy o Grónsko: největší ostrov na světě, obývaný po staletí domorodými Inuity a norsko-islandskými Vikingy.
Čtěte také
Dánsko ho kolonizovalo v 18. století. Dnes má Grónsko už řadu let vlastní vládu a parlament, má kontrolu nad svým nerostným bohatstvím, a má dokonce i právo stát se nezávislým státem, pokud to v referendu schválí většina Gróňanů.
Jinak je ale Grónsko už po tři století součástí Dánského království. které se stará o jeho zahraniční vztahy, obranu a bezpečnost. A tím pádem je ostrov s ani ne 60 tisíci obyvateli automaticky i členem Severoatlantické aliance.
Starat se samy
Spojené státy z toho mají prospěch už řadu desetiletí. Leteckou základnu si v Grónsku vybudovali ještě během druhé světové války. Pro americký systém včasného varování před balistickými střelami to má strategický význam. Stejně jako pro Dánsko, které má na grónském pobřeží dvě vojenské základny a dvě velitelská střediska.
Za normálních okolností by v rámci NATO nic nebránilo tomu, aby Amerika a Dánsko rozšiřovaly a kontrolovaly své strategické základny v Grónsku společně. Mělo by to naopak logiku.
Fakt, že se Donald Trump přesto úporně snaží o anexi Grónska – a dokonce naznačuje, že by to mohl udělat i vojenskou silou –, má stěží jiný důvod než ten, že o společnou obranu v rámci NATO ztrácí zájem.
Pro západo- a středoevropské státy včetně České republiky je to další signál, že pokud nechtějí skončit ve stínu Putinovy Eurasie, musí se o svou bezpečnost starat samy. Bezstarostná doba, kdy stát se členem NATO znamenalo dostat se automaticky pod ochranný deštník Spojených států, definitivně skončila.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
