Libor Dvořák: Putin v Číně
Rusko a Čína ve středu podepsaly více než čtyři desítky smluv, včetně dohody o posílení jejich „komplexního partnerství, strategické spolupráce a prohloubení dobrých sousedských vztahů“. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova jde o „velmi komplexní politický dokument nastiňující hlavní směry bilaterálních vztahů mezi Ruskem a Čínou i společnou vizi obou zemí ohledně mezinárodní agendy“.
Čtěte také
Ruský prezident s sebou do Pekingu přivezl pět vicepremiérů, osm ministrů i šéfku Státní banky Elvíru Nabiullinovou, což jen zdůrazňuje hlavně ekonomický ráz této cesty. A tady jde opravdu o hodně. Podepsáno bylo nakonec přes 40 různých úmluv, což je zejména pro Rusko velmi podstatné.
Plynovod stále v nedohlednu
To pro Rusy nejdůležitější se ovšem i nadále pohybuje v rovině nezávazných memorand. Sem patří hlavně už po léta plánovaný plynovodu Síla Sibiře 2, který by Rusku do značné míry nahradil výpadek evropských a jiných trhů, jež se Putinovi uzavřely po propuknutí války na Ukrajině.
Čtěte také
Potrubí vedoucí z pobřeží Severního ledového oceánu, konkrétně z poloostrova Jamal přes celé Rusko a pak i Mongolsko do severní Číny, by mělo být dlouhé 2 600 kilometrů. Zatím ale stále má jen podobu projektu. A proč?
Protože obě strany se doposud nedokázaly dohodnout ani na ceně dopravované suroviny, ani na tom, kdo plynovod vlastně postaví. Zcela konkrétní jsou na druhé straně dodávky čínských motorů pro ruské drony, bojující na Ukrajině a dodávané přes prostřednické země. O těch se ale veřejně pokud možno nemluví.
Pro Čínu význam Ruska klesá
Oficiálně byla tato Putinova cesta do Číny přiřazena ke čtvrtstoletí výročí uzavření smlouvy o vzájemné spolupráci. Pravdou je, že Putinova éra, na jejímž počátku zmíněná smlouva stojí, je patrně dobou nejlepších a nejužších vztahů mezi oběma mocnostmi (jednou opravdu mocnou a druhou podstatně méně mocnou) od sovětsko-čínské roztržky z přelomu 50. a 60. let minulého století. Nápadné ale je, že přišla pouhé čtyři dny po návštěvě Donalda Trumpa.
Dnešní rusko-čínské kontakty jsou ovšem dány především pragmatickou potřebou vzdorovat ještě silnějšímu hráči a přinejmenším sokovi na globální scéně – Spojeným státům. Jak ale zdůrazňují současní ruští sinologové, tato sounáležitost, často označovaná výrazy ze slovníku dob hlubokého komunismu v obou zemích, tedy „věčná“, „neotřesitelná“ a „nerozborná“, je hodně formální.
Na rozdíl od pekingských státních médií, orientovaných na zahraničí, domácí čínsky psané weby o Rusku mnohem častěji mluví jako o partnerovi, jehož význam pro Čínu klesá a nadále klesat bude.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
