Lída Rakušanová: Kdo chce válku a kdo mír?
Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.
Čtěte také
Na počest tohoto dne v roce 1950, ve kterém francouzský ministr zahraničí Robert Schumann položil základy evropské integrace. Její hlavním cílem bylo zabránit válkám v Evropě prostřednictvím hospodářské spolupráce.
Války v Evropě?
Schumann totiž spolu s dalšími zakladateli dnešní EU – jako francouzský ekonom Jean Monnet, první kancléř Spolkové republiky Německo Konrád Adenauer nebo britský premiér Winston Churchill –, totiž pevně věřil, že propojení ekonomických zájmů učiní válku v Evropě „nejen nemyslitelnou, ale i prakticky nemožnou“.
Čtěte také
Osmdesát poválečných let, z nichž v posledních 35 letech profitují i někdejší vazalové Kremlu, a to včetně České republiky, daly Schumannovi za pravdu: Přes všechna úskalí jsou války mezi státy uvnitř EU „nejen nemyslitelné, ale prakticky nemožné“ dodnes. Tím spíš je ale nutné brát okolní hrozby, ještě nedávno stěží představitelné, smrtelně vážně.
Ať už myslí Putinovo Rusko své výhrůžky vůči EU doopravdy, nebo jimi jen straší, je evidentní, že unijní státy „osvobozuje“ pomocí internetových trollů a dalších hybridních hrozeb včetně sabotáží všeho druhu už dávno.
A to není nic proti ruskému „osvobozování“ zblízka: Na Ukrajině to ruští vojáci ukazují názorně už třetím rokem. Jejich brutalita nezná mezí.
Rus neosvobozuje. On dobývá
Svérázným způsobem probíhal ostatně i příchod Rudé armády do Československa na jaře 1945. Podle svědectví pamětníků provázelo vítězství nad Hitlerem také sovětské drancování, loupení a znásilňování místního obyvatelstva. Tedy těch, kteří na Rudoarmějce čekali jak na smilování.
Kolektivní zklamání zažili následně i všichni, kteří se domnívali, že jim Rudá armáda přinesla svobodu. Ve skutečnosti ruští vojáci okupovaná území nikdy neosvobozovali, ale vždycky jen dobývali. Putin má na postkomunistické státy zálusk dodnes, což říká naprosto otevřeně.
Jsou to tudíž právě tyto státy, včetně ČR, které by měly mít, pokud se nechtějí dostat opět do područí Kremlu, enormní zájem na tom, aby se EU stmelila. Aby byla jednotná a silná.
Taková, o jaké snil Winston Churchill, když 19. září 1946 mluvil na univerzitě v Curychu o 2. světové válce jako o tragédii Evropy a vyzýval k zajištění míru a bezpečnosti vytvořením evropské rodiny národních států, jakýchsi „Spojených států evropských“.
Je nejvyšší čas se o to pokusit.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
