Týden očima Petra Schwarze: Nový papež. A nějaké války
Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.
Čtěte také
Na zaplněném Staroměstském náměstí pod vedením Okamurovy SPD a jejích partnerů proti vládě, Evropské unii a přátelství s Ukrajinou, sem poslal svou videozdravici i exprezident Zeman.
Ve slovenské metropoli Bratislavě se pro změnu ve velkém protestovalo také proti vládě, konkrétnbě proti cestě slovenského premiéra Fica na dnešní oslavy konce války v Moskvě, kde má Fico na Rudém náměstí přihlížet jako jediný zástupce vlády ze zemí Evropské unie i přehlídce ruské armády, která ale v současnosti nikoho neosvobozuje a naopak brutálně útočí na Ukrajinu.
Oslavy v Rusku...
Ruský vůdce Putin pro oslavy vyhlásil třídenní jednostranné příměří, které opakovaně zdůrazňoval, nikdo to ale zřejmě neřekl ruským vojákům na frontě, kteří i tak stále útočily na ukrajinské pozice, zároveň neustaly ani útoky ze vzduchu na ukrajinská města.
Čtěte také
Nezaháleli ani Ukrajinci, kteří velkým počtem dronů zaútočili na ruské letecké základny a továrny vyrábějící klíčové komponenty pro ruské zbraně.
Do Moskvy přicestoval na oslavy i čínský prezident Si a po příjezdu se podle Kremlu shodl s Putinem, že konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin, i když tedy není úplně jasné, co by ty prvotní příčiny podle nich měly být, Putin už je opakovaně měnil.
A logiku použít nelze, ta by řekla, že tou prvotní příčinou je, že Rusko začalo obsazovat ukrajinská území a mělo by tedy z nich zase vypadnout, ale právě o tom nechce Putin ani slyšet.
Čtěte také
Každopádně i tento Putinův nejasný požadavek jen potvrzuje slova ukrajinského prezidenta Zelenského, který tento týden při návštěvě Prahy upozornil, že zatímco jeho země je ochotna jednat o příměří v jakémkoli formátu, Putin řečmi o příměří jen hraje o čas.
A mimochodem, tajemník ruské bezpečnostní rady a bývalý ministr obrany Šojgu publikoval k výročí vítězství nad nacismem obsáhlý text ve vládních novinách, ve kterém velebil Stalinovy metody vedení války a organizace společnosti a volal po jejich zavedení i za současné situace. Ano, vzhůru do minulosti.
Válka mezi Indií a Pákistánem?
Další vážný konflikt hrozí opět mezi dvěma jadernými mocnostmi, Indií a Pákistánem, které spolu od získání nezávislosti těsně po druhé světové válce válčily už čtyřikrát, z toho třikrát o Kašmír – a o ten jde i tentokrát.
Čtěte také
Indie obvinila Pákistán z účasti na teroristickém útoku, při němž v Kašmíru zahynulo 26 lidí a zaútočila raketami na pákistánské území, údajně na teroristické základny. Pákistán obvinění odmítá, obvinil Indii, že neútočila na teroristy, ale na civilisty, zahájil palbu na indické území a sestřelil několik indických stíhaček.
A Indie oznámila, že hodlá odklonit vody z Indu, veletoku pramenícího v Indii, který je největší pákistánskou řekou zavlažující zemi. Svět zatím marně vyzývá k rozvaze.
Nový papež
Z komína nad Sixtinskou kaplí ve Vatikánu vyšel bílý kouř, konkláve 133 volících kardinálů vybralo 267. papeže katolické církve.
Čtěte také
Stal se jím překvapivě 69letý peruánský augustinián narozený ve Spojených státech Robert Francis Prevost, kterého papež František teprve předloni jmenoval arcibiskupem, poté kardinálem- jáhnem, a letos v únoru ho povýšil na kardinála-biskupa. Nový papež přijal jméno Lev XIV.
Inflace v Česku zpomalila nejvíce za posledních sedm let. Novým německým kancléřem se až v opakované volbě stal křesťansko-demokratický lídr Merz.
První kolo rumunských prezidentských voleb vyhrál nacionalistický kandidát Simion, vládní kandidát neuspěl a premiér rezignoval.
Maledivský prezident Muizzu stanovil nový světový prezidentský rekord v délce tiskové konference, vydržel téměř 15 hodin.
Méně řečí a více naděje přeje do dalšího týdne posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
