Lída Rakušanová: Kam s Turkem?
Andrej Babiš (ANO) nejspíš nebyl sám, kdo se při sestavování současné vlády domníval, že ty dva parlamentní minipřívěsky, které přes své brilantní vítězství ve volbách potřeboval ve Sněmovně nejen do počtu, ale nutně i kvůli zachování své imunity, zpacifikuje levou rukou. Jenže se stal pravý opak: Okamura (SPD) i Macinka (Motoristé sobě) jsou na nejlepší cestě udělat si rohožku z něj.
Čtěte také
Takže místo osvědčené ANO-trojky Babiš-Schillerová-Havlíček hrají dnes v České republice prim Tomio Okamura, balancující s necelými osmi procenty voličských hlasů na hraně zákona proti šíření nenávisti, a Petr Macinka, který se ani ne se sedmiprocentní voličskou podporou evidentně rozhodl předstihnout v nehoráznostech i Donalda Trumpa.
To vše jen proto, aby prosadil do ministerské funkce „čestného prezidenta“ Motoristů Filipa Turka. Člověka, který je důvodně podezřelý z rasismu, extremismu a šíření nacistické ideologie.
Pavel není první
Nepřekvapuje, že ho prezident Petr Pavel odmítá jmenovat, a to nejen do čela ministerstva životního prostředí, ale do jakékoli vládní funkce.
Čtěte také
Tvrzení současné vlády, že to udělat musí, protože v Ústavě je napsáno, že „prezident jmenuje ministry na návrh předsedy vlády“, neobstojí už proto, že by nebyl prvním českým prezidentem, který by předsedovi vlády nevyhověl.
Faktem kromě toho je, že stejná formulace jako u nás stojí například i v ústavě v Německu. K rozkolu mezi prezidentem a šéfem vlády tam kvůli jmenování ministrů sice zatím nikdy nedošlo, ale de facto jen proto, že tam doposud nikdo nemusel řešit případ, kdy by se členem vlády měla stát osoba, která by – byť i jen v minulosti – veřejně hajlovala a šířila nenávist k menšinám.
Role Ústavního soudu
Co by se v takovém případě v Německu stalo, si lze snadno představit na základě precedentu, který se svého času týkal jmenování ústavního soudce. V roce 1953 odmítl tehdejší prezident Theodor Heuss jmenovat do této funkce Eduarda Wahla, a to kvůli jeho minulosti zatížené nacismem.
Faktem na druhé straně je, že zatímco v Německu je prezident strážcem ústavnosti, role českého prezidenta není v tomto ohledu vyjasněná. Od posouzení ústavnosti tu máme především Ústavní soud.
A právě proto prezident Pavel tak naléhavě žádá vládu, aby na něj podala kompetenční žalobu. A právě proto to Andrej Babiš tak tvrdošíjně odmítá. Správně totiž tuší, že u Ústavního soudu by to s Filipem Turkem prohrál na plné čáře.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
