Exdiplomat Schneider: Macinkovi bych doporučil desetkrát se nadechnout, než něco řekne nebo napíše

Vyzdvihl byste z dostupných závěrů něco konkrétního ze schůzky v Bruselu, nebo šlo podle vás spíš jenom o obecné deklarace?

Ocenil bych to, že ministr zahraničí je v Bruselu, jedná tam na nejvyšší úrovni, jedná s generálním tajemníkem a ty výstupy znějí diplomaticky. Je to něco jiného, než se děje u nás doma. A to je dobře, protože pro naši zemi jsou kontakty na nejvyšší úrovni, na úrovni NATO i Evropské unie, důležité.

Čtěte také

Šídlo: Macinka může prezidentovi znepříjemnit život. Babiš z toho není šťastný, ale řešení je na něm

Dříve to bývalo občas tak, že někteří ministři tam nejezdili a vyhýbali se těmto kontaktům. Tohle bych chtěl ocenit

Ukázalo Česko, ústy ministra zahraničí Macinky, rozhodné postoje a spolehlivost pro své spojence? Válka na Ukrajině stále pokračuje a také roste napětí v arktické oblasti i mezi Evropou a Severoatlantickou aliancí. Jsou výroky, které zazněly, dostatečně jasné?

Jedna věc jsou výroky, které zaznívají veřejně, druhá věc jsou výroky, které zazní při tom jednání. V diplomacii pořád ještě držíme to, že ne všechno, co se říká v diplomatických jednáních, se zveřejňuje. To je bod číslo jedna.

Čtěte také

Macinka je arogantní. Šokuje mě, že je stále ministrem a Babiš to bagatelizuje, hodnotí politolog

Za druhé, věrohodnost spočívá v tom, kdo to říká a jestli to takhle říkají všichni představitelé České republiky. Soulad toho, co říkají v zahraničí různí představitelé, zejména ústavní činitelé, je velmi důležitý. Pokud říká každý trošku něco jiného, tak to má samozřejmě menší váhu a je to z hlediska celé země méně věrohodné.

Když ministr Macinka uvedl, že Marku Ruttemu vysvětlil skladbu české vlády a pozice koaličních partnerů v ní, jak potřebné informace to jsou pro členy Severoatlantické aliance? Je na místě v tuto chvíli rozebírat interní spory domácí politiky na mezinárodní scéně?

Myslím, že je úplně v pořádku, že při takových jednáních otevřeně řeknete, v jaké jste situaci a jaký má vláda manévrovací prostor. To se týkalo i třeba rozpočtu. Myslím, že je to naprosto v pořádku.

Spor ústavních činitelů

Ve středu jsme se nedozvěděli odpověď na otázku, jestli Petr Macinka Markovi Ruttemu řekl, že na srpnový summit Severoatlantické aliance v Ankaře nepovede českou delegaci Petr Pavel. Odpovědi na tento novinářský dotaz se vyhnul. Má se ale generální tajemník Aliance podílet na tomto rozhodnutí? Má tu informaci mít s takovým předstihem? Není to čistě záležitost Prahy, koho na summit nakonec v létě vyšle?

Je to samozřejmě záležitost Prahy a je dobré o tom včas informovat. Myslím, že hlavní je, že by to měla rozhodnout vláda. Nejsem si jistý, jestli pan Macinka nestaví premiéra Andreje Babiše (ANO) před hotovou věc.

Čtěte také

Landovský: Mandát prezidenta pro NATO schvaluje vláda, ta by měla řešit i akreditaci a letenky

Premiér Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že by na summitu NATO měl Česko reprezentovat prezident Pavel. Má pro to jistě své dobré důvody. Když ministr zahraničí naznačuje něco jiného, staví premiéra do opravdu nepříjemné situace a není to příliš věrohodné, to je ta druhá věc.

Čistě strategicky je dobré na vrcholná světová setkání nysílat nejvyššího ústavního činitele a šéfa ozbrojených sil v zemi? Neoslabí se naopak zbytečně hlas Česka, pokud tam nejede „nejvyšší šarže“?

Prezident je nejvyšší šarží a záleží na dohodě prezidenta s premiérem, jak na těch nejvyšších úrovních budou Českou republiku reprezentovat. To se dělo dřív. To, co se děje teď kolem toho, ta domácí debata není vůbec dobrá. Pokud jde o reprezentaci v zahraničí, je vždycky důležitá dohoda.

Teď máme ústavní činitele, kteří ukazují úplně opačným směrem. Vyjmenujme si je: prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a premiér.

Čtěte také

Babiš u sebe snad má hodinky, nedostavit se na sjednanou schůzku je dětinský naschvál, míní Telička

To jsou čtyři nejvyšší představitelé a je důležité, aby se scházeli, ne aby se zpozdili a schůzka byla zrušená. A aby dokázali dosáhnout základního společného jmenovatele. To je totiž v zájmu všech obyvatel této země, nejen jejich voličů. 

Je strašně důležité, jaká váha jede. A já předpokládám, že jedna věc, která je za tou úvahou, že by nás měl reprezentovat prezident, je, že je známou postavou. On si vydobyl ostruhy v Severoatlantické alianci, byl předsedou vojenského výboru. To je strašně důležitá věc, když tam přijede někdo, kdo se nemusí představovat a většina lidí ho zná a můžou jít rovnou k věci.

Rada pro Macinku

Máte zkušenosti s chodem ministerstva zahraničí i s diplomacií. Kdybyste měl dát současnému ministru zahraničí Petru Macinkovi radu, jak diplomaticky deeskalovat svůj konflikt s prezidentem, aniž by ztratil tvář, co byste mu poradil?

Desetkrát se nadechnout a vydechnout, než něco řekne, anebo napíše do esemesky.

To asi dlouhodobý spor mezi nejvyššími ústavními činiteli o směřování české zahraniční politiky ze dne na den nevyřeší. Pokud by v budoucnu byli alespoň ochotni nějak komunikovat, vidíte tam roli mediátora pro někoho z nich? Kdo by měl potom být ten, který dá dohromady společný kompromis?

Čtěte také

Evropa vděčí šéfovi NATO Ruttemu, Trump si ho váží a skutečně mu naslouchá, všímá si amerikanista

Myslím, že partnery jsou premiér a prezident. Pokud to některý z ministrů premiérovi dělá těžké v komunikaci s prezidentem, tak je na premiérovi, aby si to s ním vyřídil.

Problém je, že někteří koaliční partneři – já bych řekl, že oba koaliční partneři strany ANO – se cítí na koni a vydírají premiéra. Řekněme si to otevřeně.

Pokud ale bude ministr zahraničních věcí spor s prezidentem chtít dál eskalovat, jaké má k tomu další možnosti? Jakým způsobem může prezidenta ve výkonu jeho funkce omezit?

Má spoustu možností, jak to udělat nepříjemné. Ten odér z toho se ale ponese i za hranice naší země, a to není dobré.