Lída Rakušanová: Evropa sama doma
Jen osm, maximálně devět z 21 českých poslanců Evropského parlamentu (EP) bylo v předvečer čtvrtečního hlasování ochotno zvolit do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Všichni to byli členové demokratických a více či méně proevropských frakcí. Ostatních dvanáct českých europoslanců bylo rozhodně proti.
A společného měli to, že patří v Evropském parlamentu do pomyslného „sanitárního kordonu“, který tvoří populisticko-nacionalistická uskupení.
Čtěte také
Demokratické frakce tato uskupení zpravidla ignorují, protože od nich nelze čekat nic jiného, než že budou za své údajné „národní zájmy“ v Bruselu bojovat tak nekompromisně, až z Evropské unie nezůstane kámen na kameni. Ve skutečnosti jim totiž místo o blaho národa nejde o nic jiného než o hlasy domácích voličů, kterým jsou egoisticky schopni naslibovat modré z nebe bez ohledu na realitu.
Že se teď v této společnosti ocitlo i sedm europoslanců z hnutí ANO, za to může Andrej Babiš, který de facto uvedl české voliče v omyl, když nechal kandidáty za ANO ve volbách do Evropského parlamentu vyprávět, jak budou v Bruselu působit v demokratické liberální a centristické frakci Renew Europe, aby je po volbách nahnal do náruče Viktora Orbána, který se po svém sólovém kolečku od jednoho autoritáře k druhému stal v Bruselu vyděděncem.
Postatlantická epocha
Ursula von der Leyenová určitě není tou nejlepší ani jedinou kandidátkou na jeden z nejvyšších postů v unijní špičce. Přesto musel po jejím vítězství v Evropském parlamentu spadnout kámen ze srdce každému, komu v těchto rozbouřených časech záleží na stabilitě Evropské unie.
Čtěte také
Kdyby totiž poslanci Ursulu von der Leyenovou jako předsedkyni Evropské komise odmítli, dohodli by se šéfové unijních států na jiném kandidátovi nejdřív na podzim, ne-li po Novém roce.
Do té doby bude ale muset Brusel udělat řadu závažných rozhodnutí: Rusko brutálně stupňuje svou agresi vůči Ukrajině a čím dál intenzivněji vyhrožuje Evropě. Čína de facto sabotuje protiruské sankce, protože dodává Rusku sofistikované komponenty ze Západu.
Především se ale vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám v USA schyluje k tomu, že spíš dřív než později se Evropa bude muset postavit na vlastní nohy, protože ji Amerika opustí.
Ne snad že by se Donald Trump chystal při svém případném zvolení americkým prezidentem okamžitě vystoupit z Severoatlantické aliance. Vztahy uvnitř NATO se ale změní, ať vyhraje Trump nebo Biden.
Jak píše německý týdeník Die Zeit, „postatlantická epocha“ je tady a jediným garantem sebeurčení našeho kontinentu, jeho sebedůvěry a schopnosti se prosadit je Evropská unie. Dodejme, že silná Evropská unie je v českém národním zájmu na prvním místě.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
