Karel Barták: První den nového Evropského parlamentu
Maltská politička Roberta Metsolaová bude na dva a půl roku pokračovat v řízení Evropského parlamentu. Výsledek hlasování – 562 poslanců z 623 hlasujících – se podobal spíše plebiscitu a přesvědčivě dosvědčil vážnost i oblibu, kterým se těší toto politička z nejmenšího členského státu. Je z něho jasné, že pro ni hlasovali nejen poslanci za její Evropskou lidovou stranu, za spřátelené socialisty a liberály, ale také dalš, z levicových a zejména pravicových lavic.
Jak musí Metsolaové závidět Ursula von der Leyenová, kterou bude do čela Evropské komise tentýž parlament potvrzovat ve čtvrtek. Ta to zdaleka nemá tak jasné a do poslední chvíle obchází poslanecké kluby odleva doprava, aby přesvědčila jejich členy, že si dalších pět let v čele evropské exekutivy zaslouží.
Upřímně řečeno, není moc jasné, proč tolik politiků ze stran pravého a levého středu, kteří von der Leyenovou formálně podporují, jí váhá dát svůj hlas. Alternativa neexistuje. Evropa potřebuje jednotu a kontinuitu a už vůbec ne krizi institucí.
Charismatická polyglotka
Ale zpět k pětačtyřicetileté polyglotce Metsolaové, která si neobvyklé pokračování vysloužila svou pílí, obranou zájmů parlamentu a také svou otevřeností, přímostí, charismatem a ochotě naslouchat.
Čtěte také
Za 30 měsíců dokázala, že i „třetí“ mezi špičkovými lídry evropských institucí může hrát první housle.
Jejím sólokaprem se stala nečekaná návštěva Ukrajiny 1. dubna 2022, kdy se zjevila v Kyjevě v zeleném triku po boku Volodymyra Zelenského jako první ze zástupců evropských institucí.
Její jednoznačná a neochvějná podpora Ukrajině významně poznamenává celkový postoj parlamentu – a znesnadňuje argumentaci šiřitelům ruských dezinformací, jako jsou poslanci za maďarský Fidesz, tedy kolegové ANO v lavicích Patriotů pro Evropu.
Sanitární koridor
Úvodní zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu mělo první den na pořadu také volbu místopředsedů. Stali se jimi nominovaní politikové ze čtyř frakcí; neuspěli naopak kandidáti z frakce Patrioti pro Evropu, ačkoli třetí největší.
Čtěte také
Mezi uchazeči o vysokou funkci byla i europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Potvrdila se tak předpověď, že hlavní frakce – EPP, SaD, liberální Obnova (Renew) plus Zelení – budou dál praktikovat politiku „sanitárního kordonu“ vůči krajní pravici.
Naplno se tak ukazují dopady rozhodnutí Andreje Babiše vyvést sedm europoslanců za ANO od liberálů do „patriotů“, kteří jsou v podstatě pokračováním ultrapravé, protievropské a často proruské frakce Identita a demokracie.
Potvrzuje se, že většina parlamentu nebude ochotna s touto frakcí jakkoli spolupracovat. Že její členové budou odstaveni nejen od vysokých postů, ale také ve většině případů od vedoucích pozic ve výborech parlamentu a dalších orgánech, stejně jako od přípravy legislativních aktů.
Klára Dostálová může stokrát žehrat na tento stav, může ho označovat za nedemokratický, ale víc s tím nenadělá.
„Sanitární kordon“ kolem krajní pravice není dán žádným předpisem, ani se jím nenaplňuje nějaké pravidlo. Je prostě vyjádřením vůle většiny demokraticky zvolených europoslanců, kteří nechtějí spolupracovat s menšinou svých kolegů, protože považují jejich postoje za škodlivé pro evropskou integraci, kterou má parlament podle smluv naplňovat.
Aliance stran pravého a levého středu se také neopírá o žádnou koaliční dohodu. Prostě je.
Europoslanci za ANO, Motoristy, Přísahu či SPD budou zajisté předvádět svým voličům, jak ve Štrasburku a v Bruselu bojují za pomyslné české zájmy. Jenže nic nevybojují.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Související
-
Petr Janyška: Francie stále netuší, jakou bude mít vládu
Francie v neděli slavila svůj státní svátek dobytí Bastilly, stále také neví, jakou bude mít vládu. A tu nepříjemnou situaci připravil svými předčasnými volbami Macron.
-
Petr Fischer: Orbánův únos předsednictví
Maďarský premiér Viktor Orbán už dlouhé roky hraje s Evropskou unií zvláštní hru. Zpěčuje se, aby mohl vítězoslavně ustoupit.
-
Ondřej Konrád: Něco jako zkrat poslance Benešíka
Asi marně bychom vzpomínali, kdy se předseda parlamentní strany naposledy omlouval zahraničnímu diplomatovi za některého kolegu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.