Karel Barták: První den nového Evropského parlamentu

17. červenec 2024

Maltská politička Roberta Metsolaová bude na dva a půl roku pokračovat v řízení Evropského parlamentu. Výsledek hlasování – 562 poslanců z 623 hlasujících – se podobal spíše plebiscitu a přesvědčivě dosvědčil vážnost i oblibu, kterým se těší toto politička z nejmenšího členského státu.  Je z něho jasné, že pro ni hlasovali nejen poslanci za její Evropskou lidovou stranu, za spřátelené socialisty a liberály, ale také dalš, z levicových a zejména pravicových lavic.

Jak musí Metsolaové závidět Ursula von der Leyenová, kterou bude do čela Evropské komise tentýž parlament potvrzovat ve čtvrtek. Ta to zdaleka nemá tak jasné a do poslední chvíle obchází poslanecké kluby odleva doprava, aby přesvědčila jejich členy, že si dalších pět let v čele evropské exekutivy zaslouží.

Upřímně řečeno, není moc jasné, proč tolik politiků ze stran pravého a levého středu, kteří von der Leyenovou formálně podporují, jí váhá dát svůj hlas. Alternativa neexistuje. Evropa potřebuje jednotu a kontinuitu a už vůbec ne krizi institucí.

Charismatická polyglotka

Ale zpět k pětačtyřicetileté polyglotce Metsolaové, která si neobvyklé pokračování vysloužila  svou pílí, obranou zájmů parlamentu a také svou otevřeností, přímostí, charismatem a ochotě naslouchat.

Čtěte také

Za 30 měsíců dokázala, že i „třetí“ mezi špičkovými lídry evropských institucí může hrát první housle.

Jejím sólokaprem se stala nečekaná návštěva Ukrajiny 1. dubna 2022, kdy se zjevila v Kyjevě v zeleném triku po boku Volodymyra Zelenského jako první ze zástupců evropských institucí.

Její jednoznačná a neochvějná podpora Ukrajině významně poznamenává celkový postoj parlamentu – a znesnadňuje argumentaci šiřitelům ruských dezinformací, jako jsou poslanci za maďarský Fidesz, tedy kolegové ANO v lavicích Patriotů pro Evropu.

Sanitární koridor

Úvodní zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu mělo první den na pořadu také volbu místopředsedů. Stali se jimi nominovaní politikové ze čtyř frakcí; neuspěli naopak kandidáti z frakce Patrioti pro Evropu, ačkoli třetí největší.

Čtěte také

Mezi uchazeči o vysokou funkci byla i europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Potvrdila se tak předpověď, že hlavní frakce – EPP, SaD, liberální Obnova (Renew) plus Zelení – budou dál praktikovat politiku „sanitárního kordonu“ vůči krajní pravici.

Naplno se tak ukazují dopady rozhodnutí Andreje Babiše vyvést sedm europoslanců za ANO od liberálů do „patriotů“, kteří jsou v podstatě pokračováním ultrapravé, protievropské a často proruské frakce Identita a demokracie.

Potvrzuje se, že většina parlamentu nebude ochotna s touto frakcí jakkoli spolupracovat. Že její členové budou odstaveni nejen od vysokých postů, ale také ve většině případů od vedoucích pozic ve výborech parlamentu a dalších orgánech, stejně jako od přípravy legislativních aktů.

Klára Dostálová může stokrát žehrat na tento stav, může ho označovat za nedemokratický, ale víc s tím nenadělá.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu

„Sanitární kordon“ kolem krajní pravice není dán žádným předpisem, ani se jím nenaplňuje nějaké pravidlo. Je prostě vyjádřením vůle většiny demokraticky zvolených europoslanců, kteří nechtějí spolupracovat s menšinou svých kolegů, protože považují jejich postoje za škodlivé pro evropskou integraci, kterou má parlament podle smluv naplňovat.

Aliance stran pravého a levého středu se také neopírá o žádnou koaliční dohodu. Prostě je.

Europoslanci za ANO, Motoristy, Přísahu či SPD budou zajisté předvádět svým voličům, jak ve Štrasburku a v Bruselu bojují za pomyslné české zájmy. Jenže nic nevybojují.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související