Lída Rakušanová: Až se zima zeptá...
Chladné bazény, studená voda ve sprchách sportovišť, konec s nasvícením fasád reprezentativních budov i s šuměním proudů vody v městských kašnách. To jsou důsledky jen několika z celé řady úsporných opatření, která v těchto dnech zavádí severoněmecké město Hannover.
Obdobně si počíná řada dalších měst a obcí v Německu. Protože každá kilowatthodina, uspořená teď, znamená o to víc plynu v zásobnících na zimu. Až půjde opravdu do tuhého.
Čtěte také
Kupodivu se v Česku, navzdory přísloví o zimě, která se, a to už za pouhé dva tři měsíce, zeptá, co jsme dělali v létě, setkává počínání našich sousedů většinou se shovívavým úsměvem.
Jistě: magistráty a radnice zdejších měst a obcí mají přece jiné starosti. Blíží se komunální volby, a to se politici, jak známo, předhánějí ve slibech, jak se voliči nemusejí ničeho bát, protože když jim dají svůj hlas, postarají se o ně se vším všudy.
Férové by přitom bylo, aby přiznali barvu a šli svým voličům v drastických úsporách už teď příkladem vstříc. Jinak mohou v těžkých časech, které nás bohužel neminou, sotva čekat od značné části populace něco jiného než zklamání a vztek.
Úspory jako životní styl
Že se lidé dají mobilizovat, že jsou schopni se dobrovolně a bez pocitu ukřivděnosti vzdát i takových návyků a nároků, které považovali za samozřejmost, dokazuje příklad Japonska, který nedávno připomněl německý týdeník Die Zeit.
Čtěte také
Japonsko postihla energetická krize před jedenácti lety, po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima. Japonské vládě se tehdy podařilo iniciovat kampaň za změnu životního stylu směrem k co nejšetrnější spotřebě energie.
Nešlo přitom jen o to, že se lidé, podobně jako teď v Evropě, začali víc zajímat o zateplování a o fotovoltaiku na střechách svých domovů, ale do módy přišly například i energeticky nenáročné jídelní recepty. A z módy naopak vyšly předimenzované světelné reklamy.
Japonské podniky zavedly už tenkrát videokonference místo obchodních cest. A elektroauta se stala tehdy v Japonsku populární i proto, že se na ně přes autobaterie daly zapojit domácnosti, když vypadl proud.
Šetřit s energiemi patří dnes v Japonsku k dobrému životnímu stylu. Pokud se to povede i v Evropě, mine se účinkem Putinova strategie udělat z ruských dodávek fosilních paliv zbraň. Německo k tomu má nakročeno zcela jistě.
V Česku se doposud šetří energiemi hlavně proto, že nejsou peníze. Ti majetnější na nějaké šetření většinou okázale kašlou. Teď je šance to změnit.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Lipavský: Evropská solidarita zafunguje. K čemu bude Německu plyn, když budou české továrny stát?
„Platí, že každý stát si musí energetickou bezpečnost zajistit a naše vláda na tom intenzivně pracuje,“ zdůrazňuje ministr zahraničí Lipavský.
-
Roční spotřeba plynu je čtyřikrát vyšší, než kolik ho nyní máme v zásobnících, upozorňuje expert
„Potřebujeme i dovoz, a pokud ten nebude dostatečný, tak i omezení na straně spotřeby,“ uvádí Michal Kocůrek s tím, že stát by měl domácnosti motivovat k úsporám.
-
Smířit se s rostoucími cenami plynu je cesta k ekonomické destrukci, varuje ekonomka Švihlíková
Evropa se chystá na nedostatek plynu. Česká republika v tomto není výjimkou. Může za to především obava z chybějících dodávek z Ruska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
