Smířit se s rostoucími cenami plynu je cesta k ekonomické destrukci, varuje ekonomka Švihlíková
Evropa se chystá na nedostatek plynu. Česká republika v tomto není výjimkou. Může za to především obava z chybějících dodávek z Ruska. „Řada firem se dostává do problémů už teď. Zatím ne kvůli nedostatku, ale kvůli vysokým cenám,“ připomíná ekonomka Ilona Švihlíková, prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze.
Obavy z neobnovení dodávek ruského plynu plynovodem Nord Stream 1, který byl několik dní odstaven kvůli údržbě, se nenaplnily. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně oznámil, že dodávky klesnou na dvacet procent své kapacity.
Čtěte také
Česko má zásobníky plynu podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) naplněné přibližně z osmdesáti procent. Společně s pronajatou kapacitou terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku by tak mohlo být schopné přečkat zimu.
„Není to tak, že topná sezóna proběhne bez problémů, pokud bude plynu dostatek. Pokud bude extrémně drahý, tak to bude samozřejmě velký problém. Řada firem, zejména ty, které se pohybují v potravinářském průmyslu, se dostávají do velkých obtíží a na domácnosti to udeří na podzim,“ varuje Švihlíková a připomíná:
„V posledních letech jsme navíc zaznamenali nepříliš šťastné propojení ceny plynu na ceny elektřiny.“
Padnou sklárny?
Situace je velmi komplikovaná především pro některá energeticky náročná odvětví průmyslu, jako je například tradiční české sklářství.
Považuji za neakceptovatelné prostě říct, že něco zanikne.
Ilona Švihlíková
„Obory, které jsou energeticky náročné a nejsou úplně nezbytné pro chod společnosti, přestanou vyrábět nebo nebudou vyrábět v Evropě. Je mi to líto, ale to se týká třeba designového skla,“ je přesvědčená Jana Matesová, ekonomka a dlouholetá zástupkyně České republiky ve Světové bance.
„Já považuji za neakceptovatelné prostě říct, že něco zanikne, ve chvíli, kdy tady máme jednoznačné nástroje, jak těmto podnikům pomoci. Koneckonců vidíme to u jiných zemí, které to dělají,“ reaguje na možný konec českého sklářství Švihlíková.
Čtěte také
Z pohledu Česka navíc podle ní nejde zdaleka jen o české sklo. „My se tady bavíme o celkové ekonomice. Protože naše ekonomika má nějakou střední až nižší přidanou hodnotu. Celou dobu těch třiceti let jedeme na tom, že energie jsou relativně levné a mzdy jsou velmi nízké v porovnání se zeměmi na západ od nás.“
„Co se stane ve chvíli, kdy jedna z těch klíčových položek významně zdraží? To pak neohrožuje jenom některá odvětví, ale de facto celou ekonomiku. Mimo jiné by to úplně zničilo mzdovou konvergenci,“ vysvětluje Švihlíková a dodává:
„To není něco, s čím bychom se měli smiřovat, protože to je opravdu cesta k ekonomické destrukci. A to se potom nebavíme ‚jenom' o sklářství nebo porcelánkách, ale bavíme se o zajištění potravinářského průmyslu, který já považuji za páteř bezpečnosti země.“
Nedostatek mědi
Vysoké ceny energií pravděpodobně nebudou jen krátkodobým výkyvem na jednu sezónu a měli bychom si na ně zvykat.
„Fosilní paliva a těžba celkově se v posledních letech dostaly takříkajíc na index jako něco, co je ošklivé, špinavé a neekologické. Prostě se to neslučuje s tím krásným zeleným světem, do kterého jdeme. Problém je v tom, že každá ekonomika bude potřebovat nějaké komodity,“ míní ekonomka.
Některé americké nejmenované finanční společnosti říkají, že měď je nová ropa.
Ilona Švihlíková
Celosvětový propad investic do těžby a její infrastruktury je něco, co na první pohled paradoxně začíná brzdit právě přechod k obnovitelným zdrojům.
„Budeme potřebovat méně ropy, ale mnohem více mědi a kobaltu. Ty se také těží. A ano, má to také ošklivý ekologický dopad. Měď je ale pro zelenou tranzici nepostradatelná, protože je jí potřeba obrovské množství pro elektromobily, baterie, fotovoltaická zařízení i větrníky,“ říká Švihlíková.
„Ve chvíli, kdy ta poptávka získá dynamiku třeba právě jako teď kvůli rozvoji fotovoltaiky, tak mědi bude chronický deficit. To znamená absolutní výpadek na trhu minimálně na nějakých deset let. Dokonce jsem zaznamenala některé americké nejmenované finanční společnosti, které říkají, že měď je nová ropa,“ všímá si ekonomka.
Čtěte také
Zatímco Čína v současnosti dominuje ve zpracování tohoto kovu a i díky tomu má ve fotovoltaice podíl na trhu kolem devadesáti procent, v Evropě zatím není nedostatek mědi tématem.
„Když jsem procházela některé strategické dokumenty Evropské unie, tak je tam ledasco, ale měď tam úplně chybí. Plánovat zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů, které všechny stojí na mědi, mi tak přijde absurdní,” uzavírá ekonomka a prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze Ilona Švihlíková.
Poslechněte si celý rozhovor Nadi Bělovské s Ilonou Švihlíkovou. Společně probraly, jaké kroky proti rostoucím cenám energií dělá vláda a jaké by naopak dělat mohla a měla. Nebo jestli je možné spoléhat se v dodávkách zkapalněného plynu na země jako Nigérie či Ázerbájdžán.
Související
-
Karel Barták: Česko vydřelo jednotné rozhodnutí EU o úsporách zemního plynu
Vlády členských zemí Evropské unie se shodly, že začnou od srpna dobrovolně snižovat spotřebu zemního plynu tak, aby celková úspora dosáhla do března 15 procent.
-
Julie Hrstková: Evropská prosperita založená na ruském plynu končí
Evropská centrální banka poprvé po jedenácti letech zvýšila úrokové sazby. A po deseti dnech odstávky se obnovily dodávky plynu z Ruska.
-
Libor Dvořák: Jak se EU připravuje na situaci, že ruský plyn po odstávce nepoteče
Po desetidenní plánované odstávce plynovodu Nord Stream 1 by se měl jeho provoz znovu rozběhnout. Pokud se tak nestane, začne v Evropě platit tzv. plynová direktiva EU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.