Karel Barták: Česko vydřelo jednotné rozhodnutí EU o úsporách zemního plynu
Vlády členských zemí Evropské unie se shodly, že začnou od srpna dobrovolně snižovat spotřebu zemního plynu tak, aby celková úspora dosáhla do března 15 procent. Shodly se také, že pokud dojde k prudkému snížení dodávek, nebo pokud o to pět zemí požádá, učiní z tohoto předsevzetí povinnost, tedy vymahatelný závazek.
Rozhodnutí odmítlo Maďarsko, schválilo ho tedy 26 členských zemí. Řada z nich obdržela cílené nebo obecné výjimky či možnosti se zmíněné povinnosti zcela či částečně vyhnout, ale všechny s obecným postupem souhlasily. Evropa zůstala i tentokrát jednotná, a to zásluhou českého předsednictví, které kompromisní znění vyjednalo.
Čtěte také
„Evropská unie potvrdila svou jednotu a solidaritu. Učinila veliký krok k tomu, aby zajistila plyn pro své občany pro příští zimu,“ radoval se po skončení mimořádného ministerského zasedání jeho předseda Jozef Síkela. Připustil, že to nebylo snadné, ale skoro všichni byli podle něj ochotni „sdílet bolest“, která bude úsporné škrty provázet.
Chtěli jednoznačně vyslat signál na jedné straně ruskému prezidentovi Putinovi, že svými hrátkami s plynem Evropu nerozdělí, a na druhé hlavně vlastním občanům, že nebudou v zimě muset čelit nedostatku plynu na topení.
Výsledná podoba úsporného plánu se dosti liší od původního návrhu, který předložila Evropská komise nedávno a který vyvolal okamžitě negativní reakce nejméně tuctu členských států.
Rychlost českého předsednictví
Čtěte také
Čeští vyjednávači pracovali od té chvíle neúnavně na kompromisních formulacích, které by umožnily úsporný program schválit pohodlnou většinou, aniž by se jeho obsah zcela vyprázdnil. Jako obvykle byl komisní návrh záměrně nadsazený, řekněme přehnaně ambiciózní, čímž se vytvořil prostor pro tvůrčí kompromisy.
Tým vyjednávačů vedený českým velvyslancem Jaroslavem Zajíčkem odvedl velmi dobrou práci. Poslední detaily výjimek a úlev dolaďovali ráno před zasedáním ještě sami ministři pod Síkelovým vedením.
Výjimky se týkají členských států, které nejsou se zbytkem unie spojeny plynovody, což je zejména případ ostrovních zemí Irska, Kypru a Malty; dále pak baltských států, které jsou dosud napojené na ruský systém rozvodu elektřiny a budou potřebovat plyn k její výrobě, pokud by je Rusové odstřihli. V některých případech mohou členské země požádat o úlevy, například tehdy, když mají jen omezení propojení s ostatními státy unie, nebo hodně plynu dovážejí a dělí se o nej s ostatními anebo když už značné úspory provedly.
Čtěte také
Vlády také vesměs uvítaly, že o přechodu z dobrovolného na mandatorní režim nebude rozhodovat Evropská komise, jak sama původně navrhovala, ale vždy a jedině samy členské státy. Jenom z jejich popudu bude komise připravovat příslušné návrhy, například na přechod na povinné úspory; rozhodnutí však přísluší jen a jen členským státům.
Tento posun svědčí o tom, že vlády členských zemí jsou stále více alergické na pokusy unijní exekutivy posilovat vlastní pravomoci, i o tom, že české předsednictví tuto obezřetnost nejenže sdílí, ale také promítá do svého počínání. Šéfka komise Ursula von der Leyenová výsledek samozřejmě vřele uvítala a pochválila zejména rychlost českého předsednictví.
Síkela odhadl, že pokud nadcházející zima nebude rekordně dlouhá a tuhá, měla by solidárně sdílená patnáctiprocentní úspora plynu, zahájená okamžitě, stačit na to, aby Evropa tuto zimu přežila bez větších potíží. Na jaře pak bude čas opatření vyhodnotit, případně prodloužit nebo doplnit dalšími společnými kroky.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
