Karel Barták: Evropská komise vyzvala k okamžitým úsporám plynu. Chce mít právo je členským zemím i nařídit

Smyslem je zajistit, aby se všechny státy Unie dokázaly vypořádat s příští zimou, tedy v praxi uplatnit princip evropské solidarity. Návrhem se budou zabývat v úterý ministři energetiky „sedmadvacítky“ pod českou taktovkou.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak se EU připravuje na situaci, že ruský plyn po odstávce nepoteče

Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vysvětlila, že pokud Rusko použije plyn proti EU jako zbraň a zastaví dodávky, bude to mít tvrdý dopad na jednotný vnitřní trh EU a tudíž na všechny jeho účastníky.

„Náš největší nepřítel je nyní fragmentace. Pokud dokážeme postupovat jednotně, překonáme všechny obtíže,“ řekla s poukazem na zkušenost se společným a koordinovaným zvládáním pandemie koronaviru. „Všechny členské země musí přispět k úsporám, k budování zásob a k vzájemné solidaritě,“ prohlásila a označila reakci na návrh komise za zkoušku evropské soudržnosti.

Ministr Jozef Síkela nebude mít tedy jednoduchou práci. Na jedné straně je pro něj dobře, že komise předložila něco, co Česku, jako zemi silně závislé na ruském plynu, vyhovuje. Na druhé však musí počítat s tím, že řada zemí bude mít s návrhem problém.

Plán poklesu poptávky

Budou to zejména ty, které na ruském plynu nejsou závislé vůbec nebo jen okrajově a nemusí chápat, proč by v zájmu evropské „solidarity“ měly samy sebe poškozovat. Mohou to být také ty, které už úspory provedly, jako třeba Finsko nebo Nizozemsko, a obávají se, že budou muset pokračovat, což považují za nespravedlivé.

Čtěte také

Karel Barták: EU potřebuje v souboji s Ruskem „strategickou trpělivost“

Zvláště nebezpečné budou pak ty, které a priori odmítají jakékoli nové povinnosti diktované ze strany EU, jejichž vymáhání bude svěřeno Evropské komisi, v tomto duchu se vyjádřilo například Polsko. No a Maďarsko se vydalo zcela opačným směrem, když vyhlásilo, že se o své energetické zdroje nebude od 1. srpna s nikým dělit, což se rovná odchodu z této části jednotného vnitřního trhu EU a hrubé porušení unijních pravidel.

Komise naléhá, že Unie nesmí Rusku dovolit žádnou výhodu. „Putin nás chce politicky rozdělit a oslabit. Plyn používá jako zbraň,“ podotkl místopředseda Frans Timmermans. Příští zimu je podle něj nutné chystat okamžitě.

„Nemůžeme si dovolit, aby se to vymklo kontrole,“ uvedl s tím, že řešením je okamžité zavádění úsporných opatření už nyní, v létě, a to na národní úrovni, ale také v každém úřadu, podniku, domácnosti. Upřít si trochu pohodlí, snížit spotřebu, ale mít osud pevně v ruce. „Pak budeme moct lidem říct, že díky evropské solidaritě se nebudou třást zimou a nepřijdou o práci.“

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Evropská exekutiva předložila zároveň „plán poklesu poptávky“ po plynu, který zahrnuje nahrazování plynu jinými palivy, především elektřinou z obnovitelných zdrojů, ale také za určitých podmínek a dočasně uhlím nebo mazutem. Obsahuje i metodologii distribuce, která chrání především domácnosti a spotřebitele jako nemocnice nebo školy, ale bere v úvahu i potřebu zachovat výrobu nezbytného zboží, narušovat co nejméně dodavatelské řetězce či nepoškozovat nad nezbytnou míru konkurenceschopnost. V zásadě však platí, že konkrétní způsoby spoření si stanoví členské státy samy.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu