Ještě minulý týden vlivná bruselská média psala, že dohoda o úspoře plynu je absolutně nemožná. Nám se to ale povedlo, říká šéf svazu průmyslu Prouza

Rusko opět snížilo dodávky plynu, a proto EU musí řešit, jak zvládne nadcházející zimu. O detailech šetření plynu si ale každý stát bude rozhodovat sám.

Čtěte také

Smířit se s rostoucími cenami plynu je cesta k ekonomické destrukci, varuje ekonomka Švihlíková

„Například Česko hodlá vypnout paroplynové elektrárny, což už samo o sobě bude znamenat výrazné snížení spotřeby. Vláda by úspory mohla hledat také v průmyslu,“ říká Daněk, podle kterého se ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela zmínil o tom, že vláda bude žádat o snížení spotřeby i veřejnost.

Úspora plynu bude především záležet na spotřebitelském chování. „Evropská komise spočítala, že by úspory změnou spotřebitelského chování mohly ušetřit až 11 miliard kubíků plynu, což je víc než celá roční spotřeba Česka. V případě stavu nouze by ale unijní státy mohly aktivovat i povinné šetření. To by postihlo hlavně průmysl, ale o detailech by si opět rozhodoval každý stát sám,“ vysvětluje Daněk.

Dohoda má řadu výjimek

Než Česko dosáhlo kompromisu v souvislosti s řešením problematiky plynu, stálo ho to řadu složitých vyjednávání. Ve výsledku má dohoda o úspoře plynu řadu výjimek, které vznikly kvůli zemím, které se už na počátku vyjednávání odmítly do šetření zapojit.

Podle Daňka existují automatické výjimky týkající se například ostrovních států Irska, Kypru a Malty, které nejsou spojené s infrastrukturou kontinentu. Další výjimky by se mohly týkat Pobaltí či Španělska a Portugalska.

Čtěte také

Petr Holub: Deset dní, kdy se plyn stal politikou

„Výjimky se také týkají odvětví, kde plyn neslouží jako zdroj energie, ale jako surovina, například v chemickém průmyslu. Logickým důsledkem všech těchto výjimek ovšem je, že unijní země nejspíš neuspoří původně plánovaných 45 miliard kubíků plynu, což je podle Evropské komise právě to potřebné množství pro případ, že by Rusko úplně uzavřelo kohoutky s plynem a nastala chladnější zima.“ zmiňuje.

Maďarsko o dohodu nestojí

Jediným stát, který se postavil proti zavedení nouzových opatření, je Maďarsko. Podle maďarského ministra zahraničí je Českem vyjednaný kompromis založený na pochybném právním základě a v praxi nebude vymahatelný. Podle něj, jak zmiňuje Daněk, navíc opomíjí zájmy Maďarů.

„Vláda v Budapešti se tedy, zdá se, nechce solidárně podílet ani na dobrovolných úsporách plynu. A otázka je, jak by se zachovala, pokud by unijní státy skutečně aktivovaly stav nouze, který by Maďarsko k úsporám nutil povinně.“

Nouzová opatření řeší ovšem dostatek zemního plynu pouze na toto zimní období. „Vysoce postavené zdroje z Evropské komise mimo záznam potvrzují, že jsou si vědomi toho, že jde prozatím jen o řešení pro nadcházející zimu, nikoli dlouhodobé řešení, protože ani rekordně vysoká úroveň dodávek plynu z Norska, Spojených států, Alžírska a dalších zdrojů a ani rekordní úroveň naplnění zásobníků zkrátka nestačí k tomu, aby se země sedmadvacítky tuto zimu zcela obešly bez plynu z Ruska, aniž by snížily svou spotřebu,“ dodává Daněk.

Apel bude patřit jednotlivým domácnostem

I přesto, že dohoda o úspoře plynu má řadu výjimek, jde stále o úspěch. Stejně tak o tom uvažuje i Tomáš Prouza, poradce ministra průmyslu a obchodu a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který se samotného vyjednávání účastnil.

„Ještě minulý týden vlivná bruselská média psala, že dohoda je absolutně nemožná. Říkali, že to je mission impossible, kterou by nezvládl ani Tom Cruise. Nám se to povedlo,“ konstatuje Prouza. Jedním z důvodů, proč k dohodě nakonec došlo, byla změna o rozhodnutí nouzového stavu, které nepřipadlo Evropské komisi ale členským státům.

Čtěte také

Julie Hrstková: Evropská prosperita založená na ruském plynu končí

Od srpna by měly začít státy dobrovolně šetřit. To, kdo to skutečně dělá a kdo ne, zjistí Evropská komise podle reportů, které jí členské státy budou každé dva měsíce zasílat. V reportech budou také zmíněné detaily toho, kde a v čem se úspora plynu uskutečnila. Důležitý bude však apel na jednotlivé domácnosti, kde plyn stáhnout nejde. Kde je to však možné jsou například kancelářské budovy a další.

„Je potřeba lidem vysvětlit nejenom to, že se bráníme Putinovi a tomu, jak zneužívá plynu jako zbraně, ale že pokud celá Evropa spotřebuje plynu méně, a je jedno jestli ruského nebo neruského, tak tím, že klesne poptávka, by měly postupně začít klesat i ty dneska velmi vysoké ceny,“ dodává Prouza.

Poslechněte si celé Téma dne Šárky Fenykové.