Libor Dvořák: Zelenskyj a mír
V rozhovoru pro pařížský Le Monde ukrajinský prezident doslova řekl: „Musíte pochopit, že jakoukoli otázku, týkající se územní celistvosti země, nemůže rozhodnout jeden prezident – nebo dokonce všichni prezidenti světa – bez účasti ukrajinského lidu.“
Zelenskyj v této souvislosti připomněl ukrajinskou ústavu. V té se praví, že o změnách státního území musí rozhodnout všelidové referendum, rozhodnutí musí stvrdit nejméně dvoutřetinová parlamentní většina.
Čtěte také
Připomněl, že celý problém je velmi choulostivý také proto, že Putin by podobný vývoj chápal jaké své jednoznačné vítězství.
Málem jedním dechem k tomu ale dodal: „Podobně jako většina představitelů řady zemí světa se i já domnívám, že na druhém světovém summitu o míru na Ukrajině musí být přítomno i Rusko – jinak se k žádným stabilním výsledkům nedopracujeme.“
Zkusme si vypočítat alespoň základní důvody takovéto proměny rétoriky ukrajinského prezidenta, který na počátku října 2022 jakékoli jednání s Putinem přímo zakázal. Netajil se odhodláním bránit každou píď ukrajinské země.
Proč?
Zaprvé se po významných vojenských úspěších Ukrajiny v prvním roce války dál nic takového neděje: loňská letní protiofenzíva selhala a letos Rusové sice pomalu a za cenu velkých ztrát, ale přece jen postupují.
Čtěte také
Zadruhé – a to je možná ještě důležitější – si Zelenskyj uvědomuje, jak problematická je západní pomoc. Západ sice hýří verbální ochotou „pomáhat, jak dlouho bude třeba“, ale na druhé straně Ukrajině brání používat dalekonosné zbraně k palbě do hloubi ruského území.
Navíc zbraní dodává málo a příliš pomalu. Tohle vše Ukrajinu nutí zápasit doslova s jednou rukou za zády.
Zatřetí jsou tu neúprosné statistiky: zatímco na počátku války Zelenského maximalistickou rétoriku schvalovalo devět lidí z deseti, dnes už je pro uchování všech teritorii pod ukrajinskou správou sotva polovina Ukrajinců. Jsou si zkrátka velmi dobře vědomi, že jde o území velmi rusifikovaná.
V Donbasu a na Krymu by po případném ukrajinském vítězství mohlo vzniknout cosi jako ukrajinské Sudety, což k dosavadním problémům země přidalo potíž další.
Dát tedy v této situaci průchod vůli lidí je víc než na místě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
