Libor Dvořák: Vladimir Putin se stal počtvrté ruským prezidentem
V moskevském Kremlu se dnes přesně v pravé poledne místního času konala slavnostní prezidentská inaugurace, jejímž protagonistou se již počtvrté od roku 2000 stal Vladimir Putin.
Čtyřnásobný ruský prezident pak pronesl poměrně krátký projev, který byl ovšem jen snůškou fádních floskulí. Putinův projev byl povýtce ceremoniální a vlastně nanejvýš nezajímavý.
Alexandr Mitrofanov: Telegram pro Putina - „Jste banda břídilů“
Doposud se považoval za největšího ruského odpůrce Putinova režimu Alexej Navalnyj.
Posuďte sami: Rusko je země velkolepých vítězství a činů; v podpoře občanů cítí prezident víru a naději v to, že Rusko bude i nadále podporovat svou velikost a lidé budou žít lépe; koneckonců Vladimir Putin také prohlásil, že je si vědom „kolosální odpovědnosti před každým Rusem“; služba Rusku je mu „nade vše“. A ještě něco: „Naším milníkem je Rusko pro lidi.“
To zní sice pěkně, ale stejně nepravděpodobně, jako většina slibů skoro každého jiného světového politika při podobných příležitostech. Možná proto bude lepší, když se soustředíme na symbolické souvislosti dnešního kremelského ceremoniálu.
Tak tedy: Celý slavnostní akt se odehrál v podstatně skromnější atmosféře než předešlé tři v letech 2000, 2004 a 2012. Zejména ten poslední před šesti lety proběhl po lidových bouřích na Bolotném náměstí v duchu pochmurně tragikomickém: Putinova prezidentská kolona se sice pokusila o triumfální průjezd městem, ale celá trasa byla díky masivním policejním opatřením liduprázdná. Vladař tedy pseudoslavnostně projížděl metropolí, ale poddaní jednoduše nebyli k tomuto cirkusu připuštěni. Inu – ceremoniál ve vskutku gogolovském duchu.
Krymský gambit
Bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij radí, jak bojovat proti „Putinově mafii“
„Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem jsem předpovídal, že ruský postoj vůči Spojeným státům bude ještě nepřátelštější,“ píše bývalý ruský ropný magnát Michail Chodorkovskij v článku pro americký deník Wall Street Journal.
Tomu se Vladimir Vladimirovič tentokrát obezřetně vyhnul: vše se odehrávalo v neprodyšně uzavřených prostorách Kremlu – vlastně bez publika, které na staronového prezidenta čekalo až ve Velkém kremelském paláci. Jenže to už bylo publikum z řad nejvěrnějších, či alespoň bezvýhradnou věrnost předstírajících.
A ještě jeden detail: staronový ruský prezident na těch pár set metrů od své kanceláře do místa konání jel úplně sám, jen v doprovodu policistů na motocyklech, nikoli v mercedesu, ale v pancéřované limuzíně Kortež domácí výroby. Jak lépe světu naznačit, že ruský prezident na něj není zvědav.
Putin si zajisté připisuje zásluhy za to, že vrátil Rusko mezi globální hráče, ale je otázka za jakou cenu se tak stalo. Naprosto názorně to dokládá známá a celosvětově respektovaná ruská politoložka Lilija Ševcovová, která říká: „Svět přestal Rusko mít rád. Dokonce i národy, které nám projevovaly romantickou přízeň, například Němci, se z toho vyléčily. Rusko sympatie světového společenství ztrácelo po celá dvě poslední desetiletí, ale korunu této nelásce nasadil náš krymský gambit.“
Rusko se zkrátka za vlády Vladimira Putina postupně změnilo ve skoro klasický darebácký stát. Což by měl právě dnes pro Vladimira Putina docela dobrý důvod k zamyšlení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
