Libor Dvořák: Válečná propaganda na ruských školách
Propaganda na ruských školách všech stupňů samozřejmě fungovala vždycky, od sovětských dob, které byly indoktrinací nejpokrokovější světové ideologie prolezlé už od sovětské epochy. Že to především za Gorbačova a zčásti i za Jelcina na pár let přestalo, není důležité, protože za Putina se vše zase postupně vrátilo na kruhy své, domnívá se spisovatelka Máša Rupasovová.
Její nejnovější erupce je však nepochybně způsobena jakousi všeobecnou zblblostí z války, zblblostí, která se dotkla značné části ruské společnosti.
Čtěte také
Proválečná propaganda do ruského školství prosakovala už od časů barevných revolucí, které vždy byly a jsou takovým strašákem pro Vladimira Putina, zejména ta ukrajinská. Ta vedla až k tvrzení, že Ukrajinci jsou neonacisté, zato však nejsou národ a nemají ani vlastní zemi, ani vlastní jazyk.
Představa nové spravedlivé války, kterou by Rusko vedlo proti svým sousedům a někdejším vazalům, se do ruských škol začala opatrně vkrádat už po anexi Krymu a rozpoutání údajně občanského konfliktu v Donbasu, ale proválečná propaganda v ruském školství se opravdu naplno rozběsnila až po ruském vpádu na Ukrajinu.
Ruská svatá válka
Máša Rupasovová k tomu doslova říká: „Všechno jsem si to z mnoha zdrojů četla, dělala si poznámky, ale už po pár hodinách jsem si říkala, že tohle přece není možné, že se mi to asi jenom zdálo. Jenže když jsem se ke svým záznamům vrátila, jen se mi to potvrdilo.“
Čtěte také
Nejděsivější pro spisovatelku začala situace být, když v Rusku začalo vznikat tzv. Hnutí prvních a po celé zemi se masivně rodily „vlastenecké kluby“, jichž je dnes už na 36 tisíc.
Tyto kluby válečnou propagandu pěstují tak, aby její sémě bylo do vědomí národa zaseto už natrvalo. Aby to nevymizelo ani poté, až válka skončí: teď se zkrátka v Rusku šlechtí pokolení, pro něž za nějakých 20 až 30 let bude „ruská svatá válka“ proti komukoli a ve jménu čehokoli samozřejmostí.
Nejstrašnější pro Mášu Rupasovovou, ale i pro nás všechny, je válečná indoktrinace dětí do deseti let: ty totiž nemají schopnost kritického myšlení, a co se dovídají od dospělých, mají prostě za bernou minci. Se všemi důsledky z toho vyplývajícími. O to těžší bude jednou tohle vše vykořenit. Jestli vůbec.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
