Libor Dvořák: V Rusku se znovu protestovalo. A nejen v Moskvě

Tentokrát se jednalo o povolenou akci, čemuž asi taky lze přičíst opravdu vysoký počet účastníků: organizátoři uvádějí 49 900, policie 20 tisíc. Faktem je, že přímo na Sacharovově třídě policie nezasahovala a zatýkat začala ve chvíli, kdy se část účastníků dala na pochod směrem k prezidentské kanceláři na Starém náměstí, což je ostatně bývalý areál úřadu ÚV KSSS.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Z Moskvy jsou slyšet hlasy o převratu a občanské válce

Sobotní akce potvrzuje, že původně moskevský protest se rozrůstá doslova v každém parametru, tedy jak co do počtu účastníků, tak v tématech a dokonce i v místopise: neprotestovalo se jen v Moskvě a Petrohradu, ale také třeba v jihoruském Rostově či třeba v hodně provinčním Brjansku.

Jak uvádí redakční poznámka liberálního listu Vedomosti, zatím neexistující reakce státní moci na dění hlavně v Moskvě může vypovídat jak o tom, že tato moc nemá žádnou strategii, jak adekvátně reagovat, tak o tom, že dosavadní brutální policejní zásahy proti demonstrantům jsou jednoznačně nepřiměřené. Podle Vedomostí platí obojí.

Protesty jako móda?

List Kommersant zase připomíná, že rezoluce sobotního mítinku je v podstatě ultimátem: „Pokud nezávislí kandidáti nebudou zaregistrováni, budeme požadovat zrušení výsledků moskevských komunálních voleb z 8. září.” To plodí řadu dalších otázek, na něž ruští ani zahraniční političtí analytici nedávají jednoznačné odpovědi.

„Opozičníci mají různé cíle, takže jejich přílišná konkretizace prudce omezí počet těch, koho protestní akce v tuto chvíli zajímají. Nikdo z nich vážně nepočítá s tím, že by státní moc volby zrušila nebo odložila – jde jim jen o formu a vizualizaci protestu, nikoli o obsah a konkrétní výsledek,“ míní předseda Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantin Kostin.

Libor Dvořák|foto: Khalil Baalbaki

Za jiný konec celou věc bere politolog Alexandr Kyňov, právě „celebrizace“ protestu podle něj znamená, že veškeré pokusy státní moci o jeho diskreditaci zkrachovaly. „Protestu se dostává nejen celospolečenského požehnání, protest se stává módou. Násilí ze strany moci bude celý tento proces jen urychlovat,“ říká Alexandr Kyňov.

Otázkou zcela základní ovšem v tuto chvíli zůstává, zda je protestujících dost. Jen tak pro příklad – porovnejme si, jaký dosah může mít padesátitisícová demonstrace v desetimilionové Moskvě ve srovnání s dvěstěpadesátitisícovým shromážděním v milionové Praze, kde se zatím vlastně nic nestalo. A taky si uvědomme, že 70 % ruských občanů se zásahy proti protestům souhlasí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu