Libor Dvořák: V Rusku se znovu protestovalo. A nejen v Moskvě
Sobotní demonstrace na Sacharovově třídě v Moskvě byla jednoznačně největším protirežimním občanským vystoupením od přelomu let 2011 a 2012, kdy právě hlavně Moskvané protestovali proti volebním podvodům ve prospěch strany moci Jednotné Rusko a pak proti už třetímu nástupu Vladimira Putina do prezidentské funkce.
Tentokrát se jednalo o povolenou akci, čemuž asi taky lze přičíst opravdu vysoký počet účastníků: organizátoři uvádějí 49 900, policie 20 tisíc. Faktem je, že přímo na Sacharovově třídě policie nezasahovala a zatýkat začala ve chvíli, kdy se část účastníků dala na pochod směrem k prezidentské kanceláři na Starém náměstí, což je ostatně bývalý areál úřadu ÚV KSSS.
Čtěte také
Sobotní akce potvrzuje, že původně moskevský protest se rozrůstá doslova v každém parametru, tedy jak co do počtu účastníků, tak v tématech a dokonce i v místopise: neprotestovalo se jen v Moskvě a Petrohradu, ale také třeba v jihoruském Rostově či třeba v hodně provinčním Brjansku.
Jak uvádí redakční poznámka liberálního listu Vedomosti, zatím neexistující reakce státní moci na dění hlavně v Moskvě může vypovídat jak o tom, že tato moc nemá žádnou strategii, jak adekvátně reagovat, tak o tom, že dosavadní brutální policejní zásahy proti demonstrantům jsou jednoznačně nepřiměřené. Podle Vedomostí platí obojí.
Protesty jako móda?
List Kommersant zase připomíná, že rezoluce sobotního mítinku je v podstatě ultimátem: „Pokud nezávislí kandidáti nebudou zaregistrováni, budeme požadovat zrušení výsledků moskevských komunálních voleb z 8. září.” To plodí řadu dalších otázek, na něž ruští ani zahraniční političtí analytici nedávají jednoznačné odpovědi.
„Opozičníci mají různé cíle, takže jejich přílišná konkretizace prudce omezí počet těch, koho protestní akce v tuto chvíli zajímají. Nikdo z nich vážně nepočítá s tím, že by státní moc volby zrušila nebo odložila – jde jim jen o formu a vizualizaci protestu, nikoli o obsah a konkrétní výsledek,“ míní předseda Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantin Kostin.
Za jiný konec celou věc bere politolog Alexandr Kyňov, právě „celebrizace“ protestu podle něj znamená, že veškeré pokusy státní moci o jeho diskreditaci zkrachovaly. „Protestu se dostává nejen celospolečenského požehnání, protest se stává módou. Násilí ze strany moci bude celý tento proces jen urychlovat,“ říká Alexandr Kyňov.
Otázkou zcela základní ovšem v tuto chvíli zůstává, zda je protestujících dost. Jen tak pro příklad – porovnejme si, jaký dosah může mít padesátitisícová demonstrace v desetimilionové Moskvě ve srovnání s dvěstěpadesátitisícovým shromážděním v milionové Praze, kde se zatím vlastně nic nestalo. A taky si uvědomme, že 70 % ruských občanů se zásahy proti protestům souhlasí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
