Libor Dvořák: Jak hodnotí média výsledky protestů v Rusku?

9. srpen 2019
Aktivisté tvrdí, že jim ruská ústava zaručuje právo protestovat. Podle úřadů je však zapotřebí termín a místo demonstrace předem nahlásit, což se v případě sobotní akce nestalo.

Velmi nejednoznačná jsou mediální hodnocení dosavadních výsledků moskevských protestů proti vyřazení více než 50 opozičních a nezávislých politiků z kandidátních listin pro moskevské komunální volby, které se budou konat už za měsíc, 8. září.

Reakce jsou vskutku až protichůdné – a není divu. Situace v Moskvě je v tuto chvíli, před zítřejším pokračováním protestů, hodně nepřehledná. Kupříkladu dobrý znalec ruských poměrů Emmanuel Grynszpan dospěl ve svém komentáři v listu Le Figaro k závěru, že úřady moskevskou opozici jednoduše rozdrtily. Upozorňuje třeba na fakt, že poslední z aktivistů zůstávajících na svobodě byla právnička Ljubov Sobolová, ale i ta byla teď uvězněna.

Čtěte také

Třicetidenní tresty si odpykávají i Akexej Navalnyj, Dmirtij Gudkov a Ilja Jašin. Vyšetřovací výbor navíc právě minulou sobotu oznámil, že zahajuje další trestní stíhání Navalného Fondu boje proti korupci a viní tuto organizaci z praní špinavých peněz v celkové výši přes miliardu rublů. Navalnému tak hrozí několikaleté vězení.

Degradované struktury

Zcela jinak věci ovšem vidí známý moskevský intelektuál a publicista Alexandr Ryklin. Ten konstatuje: „Zní to možná hodně paradoxně, ale v příběhu současných moskevských protestů vidím jeden bezesporu velmi pozitivní fenomén: miliony lidí, kteří informace o dění v Moskvě čerpají z nezávislých zdrojů, se na vlastní oči přesvědčují, jak ve skutečnosti vypadá dnešní státní bezpečnostní a soudní systém. Nakolik tyto struktury degradovaly.”

Ryklin k tomu dodává, že když se tisícovky lidí nejdřív stávají oběťmi obludné policejní provokace, doprovázené fyzickým násilím, zvůlí a někdy až mučením, načež se ocitají v rukou soudních orgánů, které se chovají jako součást represivního mechanismu, je jim jasné, že to už se nedá považovat za jednotlivosti či náhodné přehmaty. Zkrátka a dobře – stále více Rusů si v této atmosféře uvědomuje, jaká je podstata režimu, který jim vládne. Navíc je podle Ryklina dobře, že skutečná ruská opozice přichází s novými jmény.

Nečekaná hrdinka

Libor Dvořák

Nečekanou a trochu paradoxní hrdinkou protestů se ovšem stala členka strany moci Jednotné Rusko Natálie Tělminovová. Ta minulou sobotu nejdřív bezvýsledně zkusila dostat z policejních spárů svého manžela, a když se to nezdařilo, začala novinářům líčit, k jakým zvěrstvům se přímo před jejíma očima policisté a reprezentanti dalších represivních složek uchylovali. Pak přímo na ulici prohlásila, že vládnoucí stranou opouští.

Tělminovová řekla, že je šokována tím, jak si při pouličních protestech počínají takzvaní strážci pořádku, kteří své oběti vědomě mrzačí a mlátí kohokoli, kdo jim přijde pod ruku. Úprk z Jednotného Ruska zatím jistě nebude masový, ale právě tento případ signalizuje, v jaké krizi se ruská státní moc ocitá.


Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související