Libor Dvořák: V Moldavsku to vře. Přijde další barevná revoluce?
Ve středu moldavské metropole Kišiněva se rozrůstá stanové městečko. Jeho první obyvatelé se tu objevili 6. září večer, po skončení nejmasovější protestní akce Moldavanů za posledních 24 let, jednoznačně směřující proti současnému politickému vedení země.
„Je to další barevná revoluce?“ ptají se hlavně ruská média, a to jak provládní, tak nezávislá, protože dobře vědí, že právě barevné revoluce v postsovětských zemích jsou pro Vladimira Putina noční můrou.
A proč? Protože ruský prezident už dlouhá léta zápolí s děsivou představou, že by se něco podobného mohlo odehrát i v Rusku.
I když si popravdě řečeno neumím představit, že by se zrovna dnes mělo něco podobného v Rusku stát – na to má Putin celou největší zemi světa až příliš pod kontrolou.
Vraťme se ale do Kišiněva a pokusme se stručně a populárně zformulovat, oč tu jde.
Podle některých odhadů až stotisícová kišiněvská demonstrace protestovala proti tomu, že z tří moldavských bank bylo tiše vyvedeno kolem jedné miliardy eur a tyto peníze skončily kdesi v dalekých daňových rájích.
To vše se podle upřímného přesvědčení demonstrantů odehrálo za tichého přihlížení nejvyšší vládních míst.
Právě proto se nedělní demonstranti i obyvatelé rozrůstajícího se stanového městečka před budovou moldavského parlamentu domáhají okamžité demise prezidenta Nicolae Timoftiho a vypsání předčasných parlamentních voleb.
Podle prohlášení významné většiny organizátorů i řadových účastníků nedělního protestu je ráz celé této akce, měnící se v permanentní protest (což zajisté velmi připomíná kyjevský Majdan), významně proevropský, a to bez ohledu na politickou příslušnost lidí, kteří sem přišli.
Zajímavé přitom je, že současná moldavská vládnoucí špička se přinejmenším verbálně prezentuje jako proevropská, ale těch 100.000 nedělních manifestujících před parlamentem si to rozhodně nemyslí.
Jeden z hlavních organizátorů nedělního protestu a předák platformy Důstojnost a spravedlnost Andrej Nastase k tomu říká:
„Moc o sobě jako o proevropské jen mluví, ale přitom tento kurz už dávno opustila. O současné vládní garnituře nemůžeme mluvit jako o demokratické, protože zemi vládnou oligarchové a jejich pomahači. My ostatní je musíme zastavit.“
Vskutku osudové je, že skoro stejně významný jako proevropská část moldavského občanstva je segment proruský.
Není jistě nic zvláštního na tom, že proruské nálady zaznívají především ze separatistického Podněstří, ale hodně lidí právě s touto představou najdeme i na čistě moldavském venkově.
Nejchudší země Evropy to zkrátka v následujících měsících a zřejmě i letech ještě bude mít hodně těžké.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
