Libor Dvořák: Ukrajina pět let po Majdanu

Ukrajina pět let od Majdanu
Ukrajina pět let od Majdanu

V těchto dnech si připomínáme 5. výročí Euromajdanu, tedy ukrajinské revoluce, která zbavila moci tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Opozice nakrátko triumfovala, ale už zanedlouho byla nucena čelit jak anexi Krymu, tak především propuknutí bojů na východní Ukrajině, které neskončily dodnes a situaci v zemi budou zřejmě ovlivňovat ještě dlouhá léta.

David Šťáhlavský: Ukrajina v roce 2018

Ať žije Ukrajina!

V roce 2018 žila Ukrajina minulostí a ještě více budoucností.

Po těžkých krvavých srážkách přímo v centru Kyjeva, které se odehrály v průběhu 20. února 2014 a odnesly několik desítek lidských životů, se situace mírně uklidnila. V pátek 21. února pokračovala jednání o dohodě mezi ukrajinskou vládou a opozicí.

Zprostředkovateli tenkrát byli polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski a jeho kolegové: z Francie Laurent Fabius, šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, ruský ombudsman Vladimir Lukin a ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov.

V průběhu dne pak byla podepsána velmi důležitá dohoda o návratu k ústavě z roku 2004, nepředpokládající prezidentský systém, vytvoření prozatímní vlády, vyhlášení všeobecné amnestie pro demonstranty a zdržení se násilí na obou stranách.

Zkouška ukrajinské demokracie

Ukrajina má problém se svým parlamentem. Místo voličům naslouchá oligarchům

Petro Porošenko v ukrajinském parlamentu

Ukrajina by se ráda stala opravdu demokratickou zemí, její parlament podle toho ale pořád ještě nevypadá.

Dohoda nebyla nikdy naplněna a její dodržení nebylo ze strany EU, která se na jejím uzavření podílela, nikdy vymáháno. Na což si ostatně nejednou stěžoval i sám Viktor Janukovyč.

K výraznému zlomu v situaci došlo 22. února. Nedlouho poté, co prezident Janukovyč odpoledne oznámil, že nehodlá rezignovat, jej parlament odvolal z funkce a vyhlásil nové prezidentské volby na 25. květen. 

Takovéto odvolání prezidenta Ukrajiny z funkce je ale de iure neplatné, protože k odvolání parlamentem byly podle ústavy krom potřebného množství hlasů nutná také obžaloba z velezrady (nebo jiného závažného trestného činu) a následně měl odvolání schválit Nejvyšší soud a poté ještě soud ústavní. Což se nestalo. Inu, revoluce se zákony a jejich dodržováním jaksi nepočítá.

Libor Dvořák: Ukrajina si připomněla oběti „ostré fáze“ Majdanu. Ta definitivně smetla prezidenta Janukovyče

Euromajdan v ukrajinském Kyjevu před rokem

Pieta – tak bychom asi nejlépe mohli pojmenovat dnešní vzpomínkové akty v Kyjevě. Mše na památku příslušníků nebeské setniny slouží kněží blízkého Michajlovského chrámu, kteří majdanovce od samého počátku protestů na konci roku 2013 všemožně podporovali.

Přestože od těchto vypjatých dnů uběhlo už pět let, rozhodně se nedá říct, že by země nějak výrazněji pokročila. Ekonomická situace je složitá a bez západní finanční i materiální pomoci nezvládnutelná a také reformy, požadované západními partnery, přešlapují na místě. Jde přitom především o boj s korupcí a o zásadní proměnu soudnictví, které za nezávislé zatím rozhodně označit nelze.

Velkou zkouškou ukrajinské demokracie budou brzké prezidentské a podzimní parlamentní volby. Právě volba hlavy státu přitom může přinést velká překvapení: v průzkumech zřejmě díky protestním hlasům zatím vítězí televizní komik Volodymyr Zelenskij, ale mnozí domácí politologové se obávají, že by po prvním kole mohl odstoupit a vybídnout své voliče, aby své hlasy odevzdali Julii Tymošenkové.

Studio 68. Rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák

Do čela země by se tak mohla dostat věčně problematická politička, která právě před deseti lety s Vladimirem Putinem podepsala pro Ukrajinu katastrofálně nevýhodnou smlouvy o cenách ruského zemního plynu. Což by pro těžce zkoušenou zemi rozhodně nebyl dobrý signál.