Libor Dvořák: Rusko a nový tajemník NATO
Zastavit eskalaci konfliktu s Moskvou, takový je podle ruských expertů, dotázaný respektovaným moskevským listem Kommersant hlavní úkol bývalého norského premiéra, který v čele NATO stanul jako 13. generální tajemník.
V Rusku se už předem předpokládalo, že nový šéf NATO by mohl přinejmenším volit méně říznou rétoriku než jeho předchůdce Rasmussen, ale Stoltenberg už na své první tiskové konferenci v nové nesmírně důležité funkci mimo jiné prohlásil: „Příměří na Ukrajině je šance, ale Rusko je i nadále schopno Ukrajinu destabilizovat. Postup Ruska v této krizi je porušením mezinárodního práva.“ Podle již citovaného listu tak dal na srozuměnou, že postoj Aliance k ukrajinské krizi se nijak významně měnit nebude.
Přesto se podle ruské strany včerejší Stoltenbergovy odpovědi novinářům ve srovnání s Rasmussenem dost lišily. „NATO nehledá konfrontaci s Ruskem,“ konstatoval nový generální tajemník aliance a dodal, že „vytváření silného severoatlantického svazku není v rozporu s rozvojem konstruktivních svazků s Ruskou federací“.
Starosti si ale ruští odborníci na mezinárodní politiku, a jistě nejen oni, přesto dělají. Přední ruská politoložka Naděžda Arbatovová například prohlásila: „Změny v nejvyšších patrech vedení Aliance vyvolávají v Rusku otázku, jak se další vzájemné vztahy budou vyvíjet. Před novým generálním tajemníkem této organizace stojí dvojjediný úkol – zajistit kontinuitu dosavadní činnosti Aliance a zároveň přinést do kontaktů s Moskvou něco nového.“
Hlavní podmínkou obnovy nějakých rozumnějších vztahů mezi Ruskem a NATO je samozřejmě definitivní vyřešení ukrajinské krize, ale už „samotný fakt příchodu nového muže, neobtěžkaného drsnou rétorikou svého předchůdce na adresu Kremlu by mohl přinést nějakou normálnější vzájemnou součinnost v duchu politického realismu“.
Stálý představitel RF při NATO Gruško ovšem v dnešním ranním vysílání ruské zpravodajské televize Rossija24 tak optimistický nebyl a upozornil na fakt, že například v pobaltských zemích by se měl dynamicky obměňovat výsadkářský kontingent, ale hlavně že poprvé od konce studené války by se na území Aliance měly opět objevit americké tanky, což podle tohoto diplomata nevěští nic dobrého.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
