Karel Barták: Trumpova touha po Grónsku postrádá jakýkoli smysl

Málokdy bychom v evropských dějinách našli paralelu – Grónsko je součástí Dánska a spolu s ním patří do Severoatlantické aliance. Ochranu Grónska před čínskými a ruskými pletichami může zajistit NATO stejně dobře jako samotné USA, myslí si Dánové i evropští spojenci. S něčím takovým Trump ovšem nesouhlasí - grónské, dánské i evropské politikům podceňuje a opakovaně se jim posmívá.

Čtěte také

Útok jednoho státu NATO na druhý je sci-fi, říká Kmoníček. Jsme na straně Dánska, ale situace není černobílá

První schůzka ministrů zahraničí Dánska a Grónska a americkými J.D. Vancem a Markem Rubiem neskončila fiaskem, jak se očekávalo. Obě strany zachovaly dekorum. Dohodly se, že se nejsou schopny dohodnout, a slíbily si, že budou tak nějak dál jednat.

Což je vzhledem ke kontextu sice pozitivní, ale hodně hubený výsledek – ukazuje se, že Trump a jeho lidé se tvrdošíjně drží své představy o získání ostrova. Odmítají jakékoli protiargumenty. I za cenu, že tím ohrozí akceschopnost, soudržnost, ba samotnou existenci Severoatlantické aliance.

Čtěte také

Martin Fendrych: USA pod Trumpem mění svět v „doupě lupičů“, řekl prezident Steinmeier. Konečně to někdo řekl nahlas

Ameriku přitom v Grónsku nic neomezuje. Může si tam dělat, co se jí zlíbí. Nikdo jí nebude bránit, aby tamní vojenskou základnu rozšířila a zvětšila, případně vybudovala další. Dánské i grónské úřady by určitě americkým firmám neházely klacky pod nohy, kdyby se rozhodly rozjet na ostrově prospekci i a těžbu grafitu, drahých kovů či vzácných zemin.

Nic naplat. Půjčit si Grónsko nestačí. Donald Trump se chová jako chlapeček na písku, který musí mít za každou cenu tamto modré autíčko, ačkoli mu nepatří.

Normální demokratické země jako Dánsko nejsou na takovéto situace připravené; normálně se nic takového nestává. Stejně jako se nestraší stovkami čínských a ruských lodí, které Grónsko už už obkličují a které je zapotřebí rychle zahnat.

Čtěte také

Trump si myslí na Grónsko. Klvaňa: V sázce je existence Evropy i NATO. Američané ji ale potřebují

Ovšem až na to, že podle místních svědků přinejmenším čínskou loď u grónských břehů už pěkně dávno nikdo neviděl. Trump lže, vyhrožuje, uráží se, trucuje. Aféra kolem Grónska je zatím nekřiklavější ukázkou toho, jak těžké, ba nemožné je s ním vycházet.

Odtud pak šílené dilema evropských zemí, které se jako obvykle zmítají mezi touhou ostře a asertivně reagovat a podvědomou potřebou se podvolit, předstírat pochopení, nebo dělat mrtvého brouka. Přitom právě tento případ může významně ovlivnit další vývoj americko -evropských vztahů i osud NATO.

Výbušný, dokonce zničující potenciál

Je celkem jasné, že pokud by se Evropa postavila na zadní, bude se Trump hodně zlobit. Část evropských zemí je ochotna jeho hněvu srdnatě čelit; další se radši zapouzdří a budou vyčkávat za bukem. To je zatím také postoj české Babišovy vlády – odmítá se přidat k desítce zemí EU, které v prohlášení Trumpovo počínání odsoudily, ačkoli ji k tomu dosti naléhavě vyzval prezident Petr Pavel.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Neobvyklá, absurdní, pošetilá, ba pošahaná grónská patálie v sobě obsahuje výbušný, dokonce zničující potenciál. Pokud se proti sobě z nesmyslných důvodů postaví tradiční, dlouholetí spojenci, hrozí velký malér, který neprospěje nikomu.

Nezbývá než doufat, že si snad Donald Trump najde v dohledné době na svém svérázném washingtonském pískovišti nějaké jiné autíčko, třeba červené…

Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu