Libor Dvořák: Pomalý postup ukrajinské protiofenzívy začíná dělat vrásky i na Západě
O tom, co Ukrajinci budou potřebovat k provedení tehdy teprve zamýšlené úspěšné protiofenzívy, se v západních metropolích vědělo už koncem loňského léta – byla to dělostřelecká a ženijní technika, prostředky taktické protivzdušné obrany, ženijní vybavení, ale taky kupříkladu štábní výcvik. A jak to dopadlo?
Děl, munice a obrněných transportérů dostala země původně v zásadě dost. Ženijní výbavy i taktických protivzdušných střel už bylo méně. A ještě horší situace nastala s tanky.
Čtěte také
Ačkoli se už v září 2022 vědělo, že bez západní pomoci v oblasti tankové techniky se Ukrajina neobejde, příslušné rozhodnutí bylo schváleno až letos v lednu a naplněno jen zčásti. Nu, a pokud jde o moderní bitevníky, především americké, je vše stále teprve v počátcích a prvních reálných strojů se Ukrajinci dočkají v nejlepším případě za několik měsíců.
Problémy jsou i s výcvikem vojsk: prozatím byli ukrajinští vojáci na západě cvičeni hlavně individuálně. Postupně se však ukazuje, že cvičit je třeba celé jednotky. Nejlepší by bylo uskutečňovat takovýto výcvik přímo na Ukrajině, ovšem tamní výcvikové prostory má trvale na mušce ruská armáda.
Dobře organizovaná obrana Rusů
Čtěte také
Na druhé straně jsou západní školitelé až překvapeni, jak dobrými žáky ukrajinští vojáci jsou a jak rychle obsluhu nové techniky zvládají.
Kapitolou samou pro sebe jsou pak evropští vysocí úředníci a diplomaté, kteří doposud a bez uzardění pracují podle starých mírových receptů, a to i přesto, že na výsledku rusko-ukrajinské konfrontace plně závisí budoucnost evropské bezpečnostní architektury. Už od loňského července bylo například jasné, že munice dodávané Ukrajině se brzy začne nedostávat, ovšem země NATO svou zbrojní výrobu nijak podstatněji nerozšiřují. A to doposud.
Jaké jsou důsledky tohoto dosti laxního západního počínání, vidíme už od jara: Ukrajina nemohla svou protiofenzívu zahájit dřív než v červnu a takříkajíc „narazila do plných“, konkrétně do mohutných minových polí a dobře zorganizované obrany Rusů, kteří měli dost a dost času se na rozhodující ukrajinský úder připravit. Proto věci nejdou tak, jak bychom si všichni přáli.
Závěr je prostý: dopadne-li válka pro Ukrajinu nešťastně, bude muset Západ poctivě zvážit, nakolik se o to sám přičinil.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
