Libor Dvořák: Politické krize v Moldavsku skončila. Oligarcha Plachotňuk uprchl
Politická a ústavní krize v Moldavsku skončila – alespoň prozatím.
Stalo se tak poté, co ústavní soud v sobotu na žádost prezidenta Dodona zrušil své verdikty, jimiž v zemi před deseti dny nastolil faktické dvojvládí.
Thomas Kulidakis: Politická krize v Moldavsku zdůrazňuje význam právního státu
Odpor k dosavadnímu vládnutí Demokratické strany oligarchy Vladimira Plahotniuca spojil v Moldavsku dvě strany s naprosto odlišnými zahraničně politickými představami.
Z Moldavska již v pátek večer uprchl oligarcha a šéf Demokratické strany Vlad Plachotňuk, proti kterému se proruský prezident Dodon a prozápadní premiérka Sanduová nakonec spojili.
Ústavní soud, který mnozí moldavští liberálové chápou jako spolek žoldnéřů, placených právě z kapsy dlouho suverénního „hospodáře“ Plachotňuka, anuloval svá rozhodnutí týkající se dočasného odebrání prezidentských pravomocí Igoru Dodonovi, rozpuštění dosavadního parlamentu, uspořádání předčasných voleb 6. září či neuznání nové předsedkyně parlamentu a nové premiérky.
Jak uvádí ruská agentura Interfax, na zrušení všech verdiktů z období 7. - 9. června stačilo ústavním soudcům pět minut. Což ostatně svědčí o tom, zač ta rozhodnutí stála a zač stojí ti, kdož s nimi přišli. Premiérka Sanduová celkem pochopitelně ústavní soudce, kteří byli přímými původci moldavské ústavní krize, vyzvala k demisi.
Moskva a Washington
Petr Holub: Také moldavské volby vyhrál oligarcha
Jde o nejchudší stát Evropy, přesto v parlamentních volbách připomněl všem Evropanům jednu nezpochybnitelnou pravdu.
Svými rozhodnutími právě ústavní soud napomáhal pokusu opoziční Demokratické strany miliardáře Plachotňuka udržet se u moci i bez podpory parlamentní většiny, vzniklé v posledních parlamentních volbách.
V důsledku takto vzniklé krize zemi několik dnů vládli dva prezidenti a dvě vlády, které se vzájemně obviňovaly z pokusu uzurpovat moc. Mnozí analytici ostatně právě proto srovnávali Moldavsko těchto dnů s Venezuelou.
Velice zajímavé je, že za netradiční spojenectví prozápadního uskupení Acum a proruských socialistů proti Demokratické straně se počátkem tohoto týdne postavilo pět západních zemí i Rusko. Na tuto trochu nenadálou shodu reaguje komentátor ruského vysílání stanice Deutsche Welle Robert Schwarz – ten říká, že součinnost Ruska, EU a USA je vůbec prvním příkladem takové spolupráce od počátku ukrajinské krize před více než pěti lety.
Moldavsko zůstává polapené mezi Ruskem a Evropskou unií
Rusové přicházejí! Nebo možná také ne, polemizuje týdeník Economist v článku věnovanému volbám v Moldavsku. Píše, že od Moskvy přes Washington až po Brusel se politici a vojenští stratégové shodují, že právě Moldavsko se nachází v první linii nové studené války. Výsledkem hlasování, které se ve východoevropském státě konalo před týdnem, je teď politický pat, protože v parlamentu nikdo nezískal většinu.
Vzniklá moldavská politická aliance je zajisté dočasná a účelová, ale zřejmě úspěšná, protože malou zemi na kraji Evropy zbavila samozvané dusivé náruče oligarchy Plachotňuka.
Ten se svou tzv. Demokratickou stranou jednoho muže dosti dlouho a dosti úspěšně vytvářel dojem, že vede zemi směrem do Evropy, ale zároveň uzavíral faktické i politické obchody s Moskvou. Což trvalo tak dlouho, dokud EU nezastavila financování Kišiněva a nevyslovila jasnou a nepřekročitelnou podmínku: peníze začnou znovu proudit jedině výměnou za skutečné reformy.
Dokud se Moskva nepřestala tvářit, že dvojí hru moldavského oligarchy nevidí. A dokud si Washington neuvědomil, že jeho sázka na všemocného a všehoschopného Vlada Plachotňuka byla mylná.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
