Libor Dvořák: Neklid v Moldavsku
Velmi neklidná zůstává i nadále situace v Moldavsku. Vojensky sice země v tuto chvíli z ruské strany přímo ohrožena není, protože Rusům se zatím nepodařilo obsadit celé černomořské pobřeží Ukrajiny, tedy až po moldavskou hranici. Právě tento týden se ale řadě evropských médií dostal do rukou dokument, nazvaný jednoznačně Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice.
Dokument velmi otevřeně popisuje „vojenskopolitické“, „obchodně-ekonomické“ a dokonce i „humanitární“ cíle Kremlu v Moldavsku. Podle tohoto plánu by ruské úřady rády omezily vliv NATO a EU na oficiální Kišiněv, donutily tuto údajně nejchudší zemi Evropy podílet se naopak na činnosti takových spolků jako je Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Eurasijské ekonomické unie a další podobné postsovětské struktury, v nichž má hlavní slovo Moskva.
Čtěte také
V projektu se mluví i o urovnání podněsterského konfliktu za pomoci nastolení „zvláštního statutu Podněstří“. Trvalým úkolem je za pomoci propagandy dál pěstovat proruské nálady v moldavské společnosti.
Že se to v jistém smyslu už daří, ukázaly velké promoskevské pouliční protesty v Kišiněvě, za jejichž pořádáním stála jako obvykle Strana Šor moldavského proruského miliardáře Ilona Šora žijícího v izraelském exilu.
Čtěte také
Ten je ostatně usvědčen z toho, že moldavský státní rozpočet před lety připravil o jednu miliardu dolarů – proto se před spravedlností své vlasti musí skrývat v zahraničí.
Nutno však říct, že v jisté části společnosti proruské nálady ani nijak živit netřeba: jsou tam přítomny samy sebou a vesměs jde o lidi, kteří jsou přesvědčeni, že ruský civilizační okruh je pro Moldavany přirozenější a lepší než ten evropský.
Jeden jazyk
Čtěte také
Každopádně se Moldavsko ocitlo v prazvláštní situaci, kdy politické špičky v čele s prezidentkou Majou Sanduovou jsou výrazně proevropské, kdežto zaznamenáme-li větší a velké pouliční akce, jsou jejich pořadateli i aktéry nepokrytí vyznavači Moskvy, a tím pádem i ruského prezidenta.
V této pro českého pozorovatele poněkud zvláštní atmosféře přišel ve čtvrtek návrh zákona, který byl ve druhém a konečném čtení schválen a který praví, že v moldavské ústavě bude sousloví „moldavský jazyk“ nahrazeno souslovím „rumunský jazyk“. Plně kodifikováno tedy bude to, co říkají lingvisté už dlouhá léta: spisovná moldavština a rumunština jsou jeden jazyk.
V tuto chvíli však podobný zákon sehrává hlavně politickou roli. Otázkou je, co tomu za současného stavu země budou říkat zdejší vyznavači Moskvy. Ta ostatně tvrdí, že Rumunsko se chystá svého moldavského souseda pohltit. Jak ale naznačuje citovaný plán, už do sedmi let se k něčemu podobnému v zásadě připravuje právě Rusko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
