Libor Dvořák: Moskva chce zabránit zlepšení vztahů mezi USA a Čínou
Čínský prezident Si Ťin-pching letos na jaře navštíví Rusko. I když termín ještě nebyl přesně stanoven, ruské ministerstvo zahraničí se netají jistotou, že summit se určitě konat bude a zároveň připomíná, že obě země spojuje zejména snaha potlačit americkou snahu o celosvětovou dominanci. Ovšem vše není tak jednoduché, jak by se Kremlu z pochopitelných důvodů mohlo zdát.
Není sporu o tom, že přes tajenou ruskou nevoli a snahu něčemu takovému přinejmenším překážet, ne-li zabránit, snaží se jak Peking, tak Washington vzájemné vztahy normalizovat.
Čtěte také
Svědčila o tom ostatně i plánovaná nedělní a pondělní návštěva šéfa americké diplomacie Antony Blinkena. Rovnou se předpokládalo, že jejím hlavním tématem bude situace na Ukrajině. Pak ale přiletěl čínský balon nad Montanu, takže Blinken do Pekingu neletěl a o Ukrajině nejednal.
Ruský sinolog Alexandr Lukin ostatně v této souvislosti předem připomněl: „Pokud jde o Ukrajinu, čínská pozice je dávno známa. Čína je příznivcem takového mírového urovnání, které bude respektovat oprávněné bezpečnostní požadavky všech zainteresovaných – včetně Ruska. Tento kurs Čína neopustí, ať si Blinken v Pekingu vykládá, co chce.“ Až tam přiletí, dodejme jen.
Orwellův princip
Tohle tvrzení zajímavě koresponduje s informací, již před několika dny přinesl švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Ten tvrdí, že hlavním důvodem tajné lednové návštěvy Moskvy šéfa CIA Burnse byl návrh na takové mírové řešení ukrajinského konfliktu, který by pro Kyjev znamenal ztrátu pětiny území státu ve prospěch Ruska.
Čtěte také
S tímto návrhem ale údajně nakonec nesouhlasila ani jedna strana – tedy ani Ukrajina, ale kupodivu ani Rusko.
V čemž v této chvíli tkví největší problém, který trvá již delší dobu: ani jedna ze stran konfliktu není ochotna k žádným ústupkům. Ze strany Ukrajiny je to zcela pochopitelné a ze strany Ruska do jisté míry taky: Ukrajina Rusku nic neudělala a naprosto nechápe, proč by se měla vzdávat třeba právě Krymu.
V případě Ruska je to hlavně problém Vladimira Putina: rozpoutal vskutku hanebnou a nepochopitelnou válku a případná mírová jednání v této fázi by to jen potvrdila. Proto nepovažuje ústup za možný.
Ostříží sledování dvou dalších soupeřů mezi těmito třemi mocnostmi automaticky inspiruje k představě Orwellovy Eurasie, Eastasie a Oceánie: geniální věštec budoucnosti sice úplně netrefil hranice sfér vlivu hlavních světových velmocí dneška, ale na tom nesejde, protože trefil princip. Svět se dopracoval tří obrovských center obrovské moci, která se nejenže navzájem bedlivě hlídají, ale zároveň se dvě libovolná z nich vždy pokoušejí, zda by nevyšel vzájemný pakt proti tomu třetímu. Ukrajinská válka jenom názorně ukazuje, nakolik tento mechanismus aktuálně platí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
