Adam Černý: Blinkenův pokus o sblížení zastavil čínský balón
Pro dvě velmoci, jakými jsou Čína a Spojené státy, není vždy snadné udržet kontakty na vysoké úrovni, jak dokazuje odsun plánované cesty amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Pekingu. Měla signalizovat zlepšení, protože jeho předchůdce se tam podíval naposledy před šesti lety, tedy ještě na počátku prezidentství Donalda Trumpa.
Jednání v Číně nepředcházel přehnaný optimismus, protože jestli Trumpovy pokusy udělat dojem na prezidenta a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga opulentním přivítáním ve floridské rezidenci Mar-a-Lago nevyústily ve vzájemnou harmonii, tak nynější stav je považován za nejhorší od roku 1979, kdy Čína a Spojené státy navázaly diplomatické vztahy.
Čtěte také
Důvody jsou zřejmé. Vláda v Pekingu dnes řídí nejen nejlidnatější zemi světa, ale hlavně jadernou velmoc s globálními ambicemi, které z ní činí strategického rivala Washingtonu.
V tomto kontextu každý incident, jako byla například loňská cesta předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan anebo americké rozhodnutí omezit vývoz bezpečnostně důležitých komponent jako třeba polovodičů do Číny, zvyšuje riziko, že vzájemné vztahy překročí hranici střetu, který by podle odhadu některých amerických expertů mohl nastat už do dvou let.
Špionážní cíle
Proto americký a čínský prezident při loňském listopadovém setkání na Bali u příležitosti summitu skupiny G20 dali najevo, že chtějí najít způsob, jak udržet komunikaci mezi oběma zeměmi, aby co nejvíce omezili riziko konfliktu, který by měl globální důsledky. Tomu odpovídala i informace, že s Blinkenem se měl setkat nejen jeho diplomatický protějšek, ale že ho měl přijmout i nynější vládce Číny.
Čtěte také
Od ochoty spolu mluvit k překonání rozporů však bývá leckdy dlouhá cesta, což platí zejména o americko-čínských vztazích, které dnes ze všeho nejvíce charakterizuje podezíravost pramenící z rostoucí nedůvěry k úmyslům druhé strany. Peking má dojem, že Washington se pokouší, kde jen může, omezit jeho vliv, zatímco podle Spojených států je cílem Číny získat nadvládu přinejmenším v Asii.
Proto se obě velmoci čím dál více spoléhají na politiku vzájemného odstrašování, jak to názorně dokládají jejich námořní manévry v úžině dělící kontinentální Čínu a Tchaj-wan. Ten Peking pokládá za vzbouřeneckou provincii, kterou si musí tak či onak podrobit, ale jeho bezpečnost sice nikdy přímo a nahlas, přesto však srozumitelně, zaručují Spojené státy.
Nejnovější pokus o opatrné sbližování selhal, když vyšlo najevo, že Čína vysoko nad americké území umístila balón, který po odhalení označila za meteorologický, ale jeho pozice nad raketovými sily v Montaně ukazuje spíše na špionážní cíle. I za těchto okolností je patrná vůle situaci nevyhrocovat, protože ministr Blinken cestu zcela neodvolal, ale pouze odsunul s odůvodněním, že nechce, aby konfrontační debata o špionážním balónu vytlačila ostatní plánovaná témata.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
