Libor Dvořák: Macronovy aspirace mění směřování Francie
Jak se zdá, francouzský prezident Emmanuel Macron pronikavě mění zahraničněpolitickou orientaci své země. Hned po jeho sporném prohlášení, že Evropané by neměli Američanům dovolit, aby je zatáhli do případného konfliktu kolem Tchaj-wanu, byl odhalen jeho další tajný plán, který údajně upekl společně s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem při jejich nedávné schůzce v Pekingu.
Podle toho by oba zmínění prezidenti chtěli společně už v průběhu letošního léta dostat Volodymyra Zelenského za společný jednací stůl s kremelským diktátorem Vladimirem Putinem.
Čtěte také
Macron se zkrátka rozhodl podílet se na dvanáctibodovém mírovém čínském programu pro Ukrajinu. Zelenskyj sice s některými jeho body souhlasí, ale západní partneři Kyjeva ho označili za vyloženě proruský.
Jak se domnívá známý americký odborník na čínský prostor Alexandr Görlach, který dlouhá léta strávil právě v nezávislé ostrovní Čínské republice a v Hongkongu, „zatímco Macronovo prohlášení k Tchaj-wanu bylo závažnou havárií, rovnají se jeho iniciativy, koordinované v duchu Si Ťin-pchingova ukrajinského mírového plánu, katastrofě“.
Macronovy osobní aspirace
Přímo z Paříže se ozývají hlasy, že francouzské ministerstvo zahraničí je nejnovějšími prezidentovými kroky zděšeno a jeho diplomacie je neustále nucena vzniklé mezinárodně-politické škody alespoň žehlit.
Čtěte také
Důvodů tohoto jednání francouzského prezidenta je zřejmě víc. Macron je doma pod obrovským tlakem kvůli penzijní reformě, která denně vyhání do ulic velkých i menších měst statisíce lidí. Mohl proto podlehnout pokušení předvést se Francouzům jako silný vůdce, který dosáhl významného „úspěchu“ na mezinárodní scéně.
Za významnou změnou Macronova kurzu by však mohla být skryta i snaha o pomstu za nedávnou dohodu v rámci vojenského bloku AUKUS. Jeho členské země, tedy USA, Velká Británie a Austrálie, se rozhodly, že posledně jmenovaný stát nenakoupí francouzské ponorky, ale jaderné ponorky americké. Canberra následně zrušila už uzavřenou mnohamiliardovou dohodu s Paříží.
Nejpravděpodobnějším důvodem této proměny jsou ale zřejmě Macronovy osobní aspirace. Po britském brexitu a odchodu německé dlouholeté kancléřky Merkelové z úřadu je docela dobře možné, že francouzský prezident by se rád stal neformálním vůdcem celé Evropy. Jednota starého kontinentu v náhledu na válku na Ukrajině je přitom prozatím přímo obdivuhodná. Macronovy nejnovější kroky by této jednotě mohly zasadit nezhojitelnou ránu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
