Petr Janyška: Macron na státní návštěvě v USA – podpora Ukrajině
Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil tři dny na státní návštěvě v USA. Taková návštěva znamená v mezinárodních vztazích vrcholnou událost mezi státy. USA ji nabízejí velmi zřídka, Macron byl prvním, jehož Joe Biden za celý svůj téměř dvouletý mandát takto přijal.
Čtěte také
Pro oba politiky návštěva znamenala poznat se detailně a navázat přátelský kontakt, který se bude do budoucna hodit. A také sladit se v nejchoulostivějších světových tématech a dohodnout strategie do budoucna.
Zahrnula dlouhá jednání obou prezidentů, mezi čtyřma očima i v doprovodu poloviny francouzské vlády, večeři s manželkami i všechna možná setkání s americkými politiky, kongresmany, podnikateli včetně Australana Elona Muska, majitele Twitteru či SpaceX, který za Macronem přijel do New Orleans. Francie se tak v amerických mocenských kruzích výrazně zviditelnila.
Co nám a světu ta cesta ukázala? Především, že Macron patří mezi světovou politickou špičku a je dnes v mezinárodním kontextu nejvýraznějším lídrem Evropy. V tomto ohledu vysoce převyšuje neslaného nemastného kancléře Scholze i stále se měnícího britského premiéra.
Čtěte také
Tématem, které celé návštěvě vévodilo, byla pochopitelně Ukrajina. Oba prezidenti řekli jasně, že ji budou všemožně podporovat až do vítězství a že jenom Ukrajina může říci, kdy a za jakých okolností by chtěla jednat s Ruskem. Některá média tento message do jisté míry zpochybnila, vystoupení obou prezidentů na tiskové konferenci byla ale jednoznačná.
Macron mluvil v USA jménem Francie, je ale jasné, že vše, co si s Joe Bidenem řekli na globální témata, zahrnovalo z Macronovy strany i pohled Evropské unie. Ať už se jednalo o podporu Ukrajiny, o způsob, jak zacházet s Čínou (je vnímána jako obchodní partner a zároveň jako strategický protivník), o změny klimatu či o přechod na bezuhlíkovou ekonomiku.
Jablkem sváru je americký zákon IRA na podporu firem zelené ekonomiky
A především o americký tzv. protiinflační zákon IRA, který je ve skutečnosti masivní státní podporou výlučně americkým firmám v jejich přechodu na zelenou ekonomiku, především výrobcům elektrických aut či čipů.
Čtěte také
Tato finanční injekce ve výši 360 miliard dolarů vzbuzuje v Evropě obavy z odchodu evropských firem a z odlivu kapitálu do zámoří. Je hlavním jablkem sváru mezi oběma kontinenty a prezidenti se dohodli, že přechod na zelenou ekonomiku se musí v USA i v Evropě konat koordinovaně a nikoli jeden na úkor druhého.
Cesta také ukázala, jak se s Bidenem změnila Amerika v mezinárodních vztazích. Není to už Trumpovo izolacionistické heslo „Amerika především“, ale Bidenovo „Amerika je zpátky“, tedy zpátky v NATO a ve světových mnohostranných vztazích a smlouvách. Není to už Trumpovo znevažování NATO, ale vědomí, že USA stojí o spojence a těmi je především Evropa a v ní do značné míry Francie.
Biden mluvil o Francii jako o „nejstarším a neochvějném spojenci“. Je to samozřejmě trochu rétorický obrat, má ale silný historický základ. To přeci francouzský vojenský kontingent s generálem Lafayettem výrazně napomohl vydobytí americké samostatnosti, socha Svobody je francouzským darem, město Washington naprojektoval francouzský urbanista a tak dále.
Macronova cesta do USA je také dobrým připomenutím českým politikům, že Francie je země, se kterou je třeba počítat. A také smutnou připomínkou neúspěšných snah prezidentů Miloše Zemana i Václava Klause o přijetí, byť kratičké, u amerického prezidenta.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
